Dnes je sobota 14. února 2026 Přesný čas: 00:00:00
PŘIHLÁSIT SEPoustevník u Božího hrobu
'))
(Foto: Sbírka - Aleš Maxima)
V krajině nad Malou Kvící se po generace udržovala pověst o poustevníkovi, který měl u Božího hrobu svou chalupu a pečoval o toto poutní místo. Jak se ukazuje, nešlo jen o lidovou legendu – historické prameny její pravdivost potvrzují téměř doslova.
První písemná zmínka o zdejším poustevníkovi pochází z roku 1754 z hospodářských záznamů panství ve Smečně. V celoroční bilanci je uvedeno, že mu bylo z panského důchodu vydáno dříví na stavbu či opravu jeho chalupy. Dokument jej označuje jako „Schlaner Eremit“ – slánského poustevníka.
Jeho život měl daleko k romantickým představám o asketovi živícím se lesními plody. Lesů bylo na Slánsku tehdy sotva více než dnes a samotný vrch Božího hrobu byl téměř holý. Hlavním úkolem poustevníka bylo opatrovat svatyni a udržovat v ní věčné světlo. Za svou službu dostával ročně 120 otepí klestí v hodnotě 48 krejcarů a finanční podporu ve výši 26 zlatých, která mu byla vyplácena prostřednictvím panství ve Slaném. Ani tento příjem však nestačil k obživě. Poustevník proto čas od času sestupoval z kopce do okolních vsí a prosil dobré lidi o almužnu. Svým zjevem patřil k typickým postavám zdejšího kraje a je pravděpodobné, že u Božího hrobu pobýval už dávno před rokem 1754. Byl výrazným představitelem doby, která ještě zaplňovala krajinu kříži, kapličkami a božími muky.
Postupem let se však jeho role proměňovala. Z romantického poustevníka se stávala spíše praktická figura opatrovníka poutního místa. Ve výkazu mezd a deputátů z 1. ledna 1773 už figuruje se svým ročním platem po boku panského zahradníka, klíčníka či vodárenského – jako běžný zaměstnanec panství.
Definitivní konec této tradice přineslo josefínské osvícenství, které po celých Čechách rušilo drobné sakrální stavby i s nimi spojené funkce. Osudným se stalo i poustevníkovo místo u Božího hrobu. Dne 7. ledna 1792 vydala Mariana hraběnka z Clamu-Martinic rozkaz ke zrušení úřadu opatrovníka, dřevěná chalupa byla prodána a pozemek kolem ní pronajat za roční činži. Dohled nad Božím hrobem pak přešel na nového pachtýře pole.
Zdroj: Slanský obzor: Ročenka Musejního spolku v Slaném, 1924
Aleš Maxima
14. 02. 2026, 19:22
Článek ještě nebyl hodnocen
Jaké nové rubriky byste od nového roku ve Slánských listech uvítali nejvíce ?
Sportovní zpravodajství 
17.65%
Putujeme po vesnicích
20.73%
Příběhy zdejších lidí
22.69%
