• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Tři čuníci pod Slandou

Autorka nápadu i realizace půvabné výstavky o říkadlech ve Vlastivědném muzeu ve Slaném - paní Ivana Hušáková u vitríny s třemi prasátky pod Slánskou horou. Foto Vladimír Rogl

V poslední době si mnozí pedagogové stěžují, že předškolní děti i prvňáčci mají malou slovní zásobu, protože jim rodiče přestávají číst pohádky a neučí je říkánky, které děti dříve něžně znávaly. Je bohužel pravda, že leporela s poetickými říkánkami často nahradily počítače...

Na tento nedostatek se rozhodli reagovat ve Vlastivědném muzeu Slaný, kde odborná pracovnice, paní Ivana Hušáková, vymyslela, jak přiblížit dětem nejznámější říkánky a říkadla. V první fázi sestavila libreto čtyř scének, které svým dramatickým nábojem evokují dětskou představivost. Se svým nápadem oslovila vedoucí keramického atelieru Hliněnka Domu dětí a mládeže Ostrov, paní Jiřinu Hrnčířovou, která tuto výzvu ochotně přijala a podle nápadu paní Hušákové spolu s Kamilou Janouškovou vytvořily půvabné figurky, ze kterých pak paní Hušáková sestavila ve čtyřech vitrínách čtyři říkadla. První dvě jsou kdysi všeobecné známá říkadla „Měla babka čtyři jabka“ a „Běží liška k Táboru“, zatímco třetí říkanka má svůj původ čistě regionální – prý si slánské děti  minulých generací podle ní malovaly a uvolňovaly tak svou dětskou fantazii: „Šla babička do městečka, koupila tam dvě vajíčka, dědečkovi hůlku, vnučce hřebínek, svázala to do uzlíčku a byla z toho smrt!“

Nejpůvabnější jsou však „Tři čuníci“, kteří v sevřené řadě za sebou pochodují pod Slánskou horou. Děti z mateřinek, které se na výstavu říkadel chodí dívat, si prasátka zamilují stejně, jako mají ráda nejznámější slánské prasátko ve Slaném – Vojtíška, který hlídá muzejní přírodopisné sbírky.

Paní Hrnčířová, která vyrobila figurky k této malé výstavě, řekla: „Byl to nápad nadšených pracovnic muzea a byla to paní Ivanka, která kromě nápadu vložila do jeho realizace obrovský kus práce. Její preciznost, cit pro detail a neúnavný kousek toho krásného ‚bláznovství‘, je v instalaci vidět a zanechává v lidech a především dětech hladivý pocit. Věřím, že výstava se bude líbit a že lidé si najdou chvilenku na zastavení a vzpomínku na dětské časy a na ty nezapomenutelné krásné chvilky příjemně strávené, i jen tak, bez počítače.“ Vyjádřila se i k prasátkům: „O poslední tři čuníky jsme se s Kamilkou podělily - její čuníci jsou krásní a nepřehlédnutelní!“

A autorka nápadu i realizace, paní Hušáková, k tomu dodala: „Výstava zůstane u nás až do prosince, aby sem mohly chodit děti z mateřinky a mohly si tu i zazpívat – například písničku Tři čuníci jdou v řadě za sebou. Slánskou horu poznají. Ostatně, ten čedič jsem si přinesla přímo ze Slánské hory, takže je to autentické.“

Vladimí Rogl
03. 06. 2008, 19:39

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.