Jak jsem byla okradena

Také máte na pečeném kuřeti nejraději kůžičku? Pokud ano, jistě pochopíte mé trauma z dětství.

Babička s dědou měli chatu nedaleko, kam jsme jezdili skutečně často. Bylo tam nádherně, krásná příroda, milí lidé a hlavně spousta dobrého jídla. Měli tam krb, kde se dalo péct i to zmiňované kuře. Jenže to nebylo jen tak obyčejné kuře. Z trouby je to něco jiného, ale v krbu? To byste nevěřili. Mívalo tu nejkřupavější kůžičku, jakou jsem kdy jedla. A že už jsem zblajzla nejedno kuře.

Než ale přejdu k příběhu o kuřeti, musím vám povědět něco o tom, jak to chodí u nás doma. Víte, v každé normální rodině přijde každý člen k lednici či do špajzu a vezme si to, na co má chuť a tím končí příběh. Ale u nás to tak snadné není. Ať je v naší lednici třeba dvacet stejných jogurtů, budeme se o ně s taťkou hádat, ať máme každý svoje brambůrky, stejně se hádáme. O jídlo jsou u nás dennodenně spory. O každé jídlo. Neustále se dohadujeme, nadáváme a to vše v legraci. Mamka už dospěla tak daleko, že nám brambůrky z posledního nákupu skutečně podepsala. Což ovšem stejně není k ničemu. Vždyť ona pokaždé zvedne vše, co nakoupí nad hlavu a veřejně hlásí: „Tohle je Kačenky, tohle tvoje!“

Všechno zbytečně….

 

A jak to bylo s kuřetem? Jako včera si pamatuji, jak jsme přijeli na chatu, kde už dokonale vonělo kuře. Dědeček ho otáčel nad ohněm a poklidně přikládal. Já vždycky nemůžu vydržet, když jídlo voní celým domem a ještě se tak hodinu musí dělat. Hladově jsem oždibovala chleba.

Konečně se na stůl rozložily talíře a děda stáhl kuře z roštu. Těma obrovskýma nůžkama ho naporcoval a já dostala milované stehýnko. Jako vždycky a s oblibou jsem si stáhla tu báječnou kůžičku na stranu a nechala jsem si ji na konec. Jím dost pomalu a tak všichni kolem už měli prázdné talíře. Včetně taťky. Ten zmerčil odloženou kůžičku na mém talíři a aniž bych se ohlédla ji čapl, zblajzl a já neměl nic. Jediné, co jsem stihla byla jeho slova:

„Ty už nebudeš? Tak já ti pomůžu!“

A neměla jsem nic. Spustila jsem hurónský pláč. Marně mě utěšovali, jak jde o jídlo, neznám bratra – ani otce… A tak se nakonec kvůli mně opékalo další kuře k večeři…

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Které rubriky máte ve Slánských listech nejraději?

Zpravodajství

9.35%

Společenský servis (narození, úmrtí)

22.40%

Příběhy zdejších lidí

9.52%

Kultura

8.47%

Sport

7.05%

Putujeme po vesnicích

8.64%

Historie

7.41%

Včera a Dnes

8.47%

Významná výročí

9.52%

Na Slánsku před sto lety

9.17%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 567