Dík patří hlavně Vám rodičům.
Ráno se probudím a uvědomím si, že dnes je štědrý den. Ach ano, dneska to bude zase hrozné, totiž vím, že nedostanu to co bych si přála.Povzdechnu si, ale i přesto nasadím úsměv. Jo Vánoce jsou plné klidu,lásky a úsměvu. Připravena k odchodu k babičce.. ,, Tak co Kačenko těšíš se" zeptala se mne babička.. ,, No jo těším se" odpověděla jsem. Marně čekám a minuty vůbec neplynou. Konečně se rozsvítil můj "starý" mobil. Tak jsem se s babičkou a s dědou vypravila po schodech dolů. Sedneme ke stolu a zahájíme večeři. Po půl hodině jsme konečně dojedli, to bylo pochutnání.Salát a řízek nebo kapr to mě vždycky naplní. Táta vešel do obýváku kde máme ozdobený stromeček. "Ježíšek" již zazvonil na zvoneček a my jsme se tedy vydali do obývacího pokoje. Takových dárku? Ach jistě není divu vždyť nás je pohromadě sedm. Jako každym rokem rozdávám dárky já. Po chvilce jsem si řekla, že teď rozbalím dárek já. Ale je jich tu tolik, že nevím po kterým sáhnout. Konečně se mi v očích jeden "zaleskne". Pomalu ho začnu rozbalovat a nemohu uvěřit tomu co vidím. Kopytní háček? Vždyť mi celou dobu rozmlouvali, abych si to nekupovala, že mám počkat s koňmi do ledna. Táta prohodí "vtipnou" poznámku: ,,To je na nehty?" Já se ovšem zazubím a jenom ho odseknu: ,, Ne, to je na kopyta!" Ovšem smíchu se neubráním. Postupně jsem rozbalovala dárky ve kterých jsem měla i ostatní věci na čištění. Také jsem tam rozbalila nové sluchátka s mikrofonem. No to bude voláníčko s mojí kamárádkou. Už mi zbývají jen tři dárky. Rozbalím první ve kterém jsou rukavice na koně, ve druhém jezdecká bunda a ten dárek, který jsem si měla nechat naposledy?.. Mobil. Nějak divně se usměju, jsem dojata. Nevim jak se to povedlo, ale rozesmála jsem všechny. Ano.. to jsou mé nejkrásnější Vánoce. Mám všechno důležité na koně a nový mobil. Konečně. Jsem ráda a vděčna rodičům, co pro nás dělají.Že toho kupují nejvíce hlavně nám a sobě toho tolika nekoupí. Jsem vděčna, že se o nás tak pečlivě starají a vychovávají nás. Když máme problém tak ho chtějí vyřešit. Nevím co říct možná jen pouhé děkuji....Vím totiž, že tímto slovem se můj dík vyjádřit nedá.Můj nekrásnější dárek jsou tedy rodiče. Mám Vás ráda!
Fotografie:
Nový bičík
Vodítko na koníky
Jezdecká bunda
čištění
rukavice..
a zlatý závěr rozbalování..Nokia 6600
Kateřina Cibulková, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
25. 12. 2009, 14:33
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili:
15 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.