Eržiko, ty máš vždycky pravdu...

,,Lili, co se s tebou poslední dobou děje? Jsi nějaká celá rozmrzelá, tak mi připadá, že nevíš co se životem. Mám o tebe strach! Povíš mi, co se ti přihodilo?“

,,Nic mi není. Nevím, co se o mě pořád tak bojíš, vždyť už nejsem malé dítě. A pojď prosím tě do stínu, z toho sluníčka se mi motá hlava.“

,,A to je přesně to, o čem mluvím!“ řekla Eržika a pokračovala dál: ,,Znám tě už dost dlouho a mám tě prohlédlou skrz na skrz, takže se mi nesnaž namluvit, že ti nic není! Až moc dobře do tebe vidím!“

,,No tak dobrá...“ řekla ne moc potěšeně Lili a navrhla, aby si na tu rozmluvu šly sednout na lavičku.

,,Tak povídej!“ řekla Ežika a mile se na Lilianu usmála.

,,No, víš, poslední dobou se mi dějí takové divné věci a nevím, co si o nich mám myslet... Ze sluníčka se mi dělá mdlo, občas jako bych nevěděla, kde jsem a co dělám a navíc mám takovou podivnou chuť...“ nedořekla Lili a bázlivě se začala ohlížet kolem.

,,Jakou chuť?“ zeptala se nechápavě Eržika.

,,No... chuť... chuť na krev.“

,,Aha,“ řekla zamyšleně Eržika, ,,a jsi si jistá, že je to zrovna krev, po čem toužíš?“

,,Ano, jsem,“ řekla rozhodně a trochu se strachem Liliana.

Eržika se na ní mile usmála, vzala její ruce do svých, přátelsky je pohladila a pravila: ,,V tom případě se nemáš čeho bát.“

,,Jak, že se nemám čeho bát?!“ Lili samým rozhořčením vstala a ztratila tak kontakt s Ežičinými dlaněmi. ,,To si ze mě snad děláš srandu nebo co? Ty nechápeš, co se se mnou děje? Že jsem divná?“

,,Jak pro koho,“ odvětila ledabyle Eržika, opřela se zády o lavičku, ruce zkřížila na prsou a zvědavě pozvedla obočí.

,,Počkej... ty o tom něco víš?“ Liliana oněměla úžasem, sedla si zase zpátky vedle své nejlepší, ale přesto věčně tajemné kamarádky a pravila: ,,Prosím, povídej!“

,,To víš, že o tom něco vím – já vím přece vždycky o všem něco,“ řekla s lišáckým pohledem Eržika.

,,Ty si zase ze mě děláš srandu!“ plácla Liliana Eržiku před stehno s maličko hraným hněvem.

,,Když to jinak nejde, když tu plácáš takovéhle blbosti – to víš, že jsem si ničeho nevšimla, nebyla jsi poslední dobou divná. Jen jsem z tebe potřebovala vypáčit, co ti je a ty mi tu tvrdíš, že se měníš v upíra! Pojď se mnou, uděláme si doma topinky s pořádnou vrstvou česneku a pak třeba zajdem do kostela nechat se pokropit svěcenou vodou a uvidíme, co to s tebou udělá.“

,,Tak jo,“ řekla se slastným úsměvem Lili, ,,a víš, že mě na tu krev úplně přešla chuť?“

Dnes má svátek Eduard

NAŠE ANKETA:
Které rubriky máte ve Slánských listech nejraději?

Zpravodajství

9.91%

Společenský servis (narození, úmrtí)

15.95%

Příběhy zdejších lidí

9.05%

Kultura

9.05%

Sport

8.62%

Putujeme po vesnicích

8.19%

Historie

9.05%

Včera a Dnes

8.19%

Významná výročí

10.34%

Na Slánsku před sto lety

11.64%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 232