• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Rogloviny: Blbost bez hranic

Možná je to způsobeno letošním podivným létem nebo běžnou nudou o prázdninách, ale po republice se i v době povodní, prasečí chřipky a personálních zhůvěřilostí leckterého nového hejtmana šíří i další kalamita – Slaný nevyjímaje – která ovšem poskytuje v době krize naději na zázračné a především rychlé zbohatnutí. Ostatně, možná i leckterý čtenář už lákavou nabídku na snadné zbohatnutí dostal do své schránky.

Mnozí se možná pamatují z dětství na velkou „mezinárodní hru bez hranic“, která vždy začínala tím, že potencionální hráč dostal dopis se čtyřmi nebo šesti adresami. Na první adresu měl poslat pohlednici svého města, dopis čtyřikrát (nebo šestkrát) přepsat s tím, že tuto adresu vynechá a na poslední místo napíše adresu svoji. Pak dopis poslat dalším čtyřem (nebo šesti) kamarádům. Nevinná hra, která měla hráči přinést neskutečných 4095 pohlednic z celého světa. Učitel matematiky, aniž jsme znali pravidla kombinatoriky či počtu pravděpodobnosti, nám na tabuli vyložil celý princip tohoto nesmyslu. Nepamatuji se, že by komukoliv z kamarádů přišla víc než desítka čumkaret.

Budiž, byla to nevinná hra, která akorát zatížila poštu a stejně ji někdo přerušil. Důrazněji si později vedli autoři modlitbiček (jednou z Lourd, jindy pro změnu od samotného Dalajlámy), které se už měly rozeslat na adres devět a tomu, kdo tento zázračný okruh porušil, bylo vyhrožováno těmi nejstrašlivějšími pekelnými mukami, proti kterým byla lepra či cholera procházka růžovým sadem. I tento zázračný okruh však kdosi přerušil a za čas se hra objevila v docela novém kabátu. Místo pohlednice či modlitbičky se měla posílat desetikoruna. Koumáci se tak mohli klidně napsat na první místo fiktivního adresáře a v pohodě čekat na obálky s desetikačkou. Popravdě řečeno, asi ne příliš úspěšně, protože na první místo se jich napsalo zcela pravděpodobně víc než těch, kteří kýženou bankovku někam poslali. Inflace a zřejmě i nenažranost některých podnikavců zřejmě nezná mezí a tak se po vlastech českých tato „hra“ dnes v inovované podobě objevuje znovu. Ovšem, už ani pohlednice, ani modlitbička či desetikoruna, ale rovnou celá tisícovka, pro jistotu rovnou na jisté číslo konta u některé renomované banky. A návratnost neboli rentabilita hry? Úžasná! Hráče čekají závratné tři melouny korun českých. No, může malý hravý český člověk toužící po bezpracném zisku, který cpe do bezedného chřtánu nenasytné Sazky své pracně ušetřené peníze, odolat tak lákavé nabídce? Vždyť stačí jen rozmnožit jeden papír, rozeslat na desítky adres a čekat na výpis z banky...

Vladimír Rogl
14. 08. 2009, 15:20

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.