• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Putujeme po vesnicích - PŘELÍC

Foto: Aleš Maxima

Jen několik kilometrů jihozápadně od Slaného leží nenápadná obec Přelíc, která dnes čítá přibližně 350 obyvatel. Na první pohled působí jako klidná středočeská vesnice, její historie však sahá hluboko do středověku a podle archeologických nálezů dokonce až do pravěku.

O dávném osídlení zdejší krajiny svědčí pohanské pohřebiště objevené poblíž obce v roce 1894. Přestože první dochované písemné zprávy o Přelíci pocházejí až z počátku 14. století, některé stavební prvky místního kostela naznačují, že zde sakrální stavba stála již ve 13. století, možná dokonce na sklonku století dvanáctého.

Dominantou obce je kostel svatých Petra a Pavla, který patří k nejcennějším historickým památkám regionu. Přesné datum jeho vzniku není dodnes jednoznačně určeno. Odborníci odhadují jeho vznik od druhé poloviny 11. století přes konec 12. století až po druhou polovinu století čtrnáctého.

Presbytář kostela vznikl pravděpodobně v první třetině 14. století. Ve druhé polovině 16. století byla stavba výrazně rozšířena – prodloužila se loď a vznikla vstupní předsíň. Hlavní vstup zdobí mimořádně cenný románský opukový portál s bohatou kamenickou výzdobou tvořenou třiadvaceti čtyřlistými růžemi. Další vstup se nachází v západním průčelí, kde oválné okno osvětluje kruchtu.

Uvnitř kostela se dochovalo několik náhrobních kamenů. Největší z nich měří téměř dva metry a podle tradice z něj vede podzemní chodba severním směrem. Vedle něj leží další dva náhrobní kameny s dnes již nečitelnými nápisy.

Přelícký kostel je jako farní připomínán již roku 1361, samotná fara však existovala nejpozději od roku 1352. V roce 1366 zde působil farář Antonín. Po jeho smrti roku 1384 vypukl dlouholetý spor o obsazení fary. O podací právo usilovalo několik šlechtických rodů, které prosazovaly různé kandidáty na přelíckého faráře. Nakonec byl potvrzen kněz Havel, avšak z dochovaných pramenů není zcela jasné, kterého ze dvou navrhovaných Havelů se rozhodnutí týkalo.

Poslední zmínka o přelícké faře pochází z roku 1411. Není známo, kdy fara zanikla. Po bělohorských událostech a následné rekatolizaci za Jaroslava Bořity z Martinic už nebyla obnovena a duchovní správu převzala farnost ve Smečně.

Na přelomu tisíciletí prošel kostel rozsáhlou generální opravou. V letech 1999 až 2002 se na obnově podíleli především místní dobrovolníci. Financování zajistily dary obyvatel Přelíce, Smečna, Brna i dalších mecenášů. Slavnostní znovuotevření kostela se uskutečnilo při mši svaté 9. listopadu 2002.

Z původního vybavení se dochoval barokní hlavní oltář z druhé poloviny 18. století s obrazem svatých Petra a Pavla a sochami svatého Mikuláše a svatého Blažeje. Zachovaly se také části dalších oltářů a historického mobiliáře, které postupně čekají na restaurátorské práce. V západní části kostela stojí dřevěná kruchta se zbytky původní malované výzdoby a znakem rodu Martiniců.

Neméně cennou památkou je šestiboká dřevěná zvonice ze 17. století stojící na kamenné podezdívce v západní části hřbitova. Pod šindelovou střechou se nachází dubová zvonová stolice pro tři historické zvony.
Největší zvon odlil pražský zvonař Bedřich Schönfeld v roce 1679. Nejvzácnější je však prostřední zvon z roku 1486 s reliéfem svatého Petra. Po dlouhá léta byl považován za zvon z roku 1386 kvůli chybnému přečtení letopočtu na nápisu. Právě tato omylná interpretace mu paradoxně zachránila existenci – díky domněnce o jeho mimořádném stáří nebyl zrekvírován ani během první, ani druhé světové války. Nejmenší zvon pochází z roku 1734 a zdobí jej reliéf svatého Josefa i erb rodu Martiniců.

Aleš Maxima
01. 07. 2026, 18:34

Hodnocení článku: