
Lidice patřily dlouhá léta k oblíbeným cílům nedělních
procházek obyvatel Slaného. Malá osada ukrytá v údolí mezi Slaným, Trpoměchy a
Otruby nabízí klidné prostředí, několik historických stavení a především
malebný kostelík sv. Jakuba Většího. Její historie je však mnohem starší a
zajímavější, než by se při dnešní návštěvě mohlo zdát.
K Lidicím vede poklidná prašná cesta, na kterou se lze
napojit například u železničního mostu v ulici Olgy Scheinpflugové. Odtud
pokračuje údolím mezi poli, kolem zahrádkářské kolonie u Brůdku. Po přibližně
dvou kilometrech se před návštěvníkem otevře pohled na několik stavení, kterým
dominuje kostelík sv. Jakuba Většího.
Podoba osady se v posledních desetiletích výrazně proměnila. Ještě na přelomu
tisíciletí byl zdejší statek i okolní budovy značně zchátralé. Také kostel byl
ve špatném stavu, vykradený a bez oken. K postupné obnově a proměně celého
místa došlo až po změně majitele. Lidický dvůr přitom během své dlouhé historie
vystřídal skutečně mnoho vlastníků.
Osada Lidice, ležící v katastrálním území Otrub, patří k
nejstarším a historicky nejpozoruhodnějším místům na Slánsku. Její počátky
sahají hluboko do středověku. Někdejší manský, respektive poplužní dvůr
lidický, který měl původně podobu zemanské tvrze, je v historických pramenech
spojován s osadou zvanou Lidice Menší (původně Ljudice). Toto označení ji
odlišovalo od Lidic Větších v okolí Buštěhradu.
Podle starých záznamů náležel lidický dvůr od pradávna k majetku královského
hradu pražského. Byl tedy součástí majetku českých knížat a králů, kteří jej
zvláštními královskými dekrety propůjčovali v léno různým českým pánům. Ti za
své služby a zásluhy o českou korunu získávali právo dvůr spravovat a užívat. O
jeho právním postavení svědčí také zápisy v deskách zemských a starších deskách
dvorských, podle nichž byl dvůr evidován ještě v 19. století.
S historií Lidic jsou spojeny také staré legendy a pověsti. Podle některých
latinských a slovanských podání patřily tvrze ve středu Čech, mezi nimi údajně
i ta lidická, k majetku svatého Václava, syna knížete Vratislava.
Lidová tradice vypráví, že svatý Václav pobýval na zdejší
tvrzi, kde se nacházela velká kamenná stolice, na níž údajně s oblibou sedával.
Do Lidic měl zavítat především v době vinobraní a lisování vína. V okolí
Slaného se totiž kdysi rozkládaly rozsáhlé vinice na jižně orientovaných
svazích, které se táhly směrem k Ovčárům a Žižicům. Jejich někdejší existenci
dodnes připomíná místní název Na vinici.
Vinařskou minulost kraje připomínal také kamenný vinařský sloup, který ještě
donedávna stával u kostela sv. Václava v Ovčárech.
Svatý Václav byl podle tradice velkým ctitelem sv. Jana Křtitele. Právě jemu
měla být v blízkosti lidického dvora, v místech dnešního kostelíka, zasvěcena
původní kaple. O zdejším církevním objektu se dochovala první písemná zmínka z
roku 1352, kdy je v registrech papežských desátků uváděn kostel sv. Václava.
Aleš Maxima
18. 11. 2026, 17:00
Masarykovo náměstí
22.02%
Komenského náměstí
17.94%
Autobusové nádraží
15.50%
Pražská
16.15%
Šultysova
12.40%
Lesopark Háje
15.99%