• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Putujeme po vesnicích - STUDENĚVES

')">

Studeněves je dnes vzorně udržovanou obcí, na níž je patrná péče místních obyvatel i citlivý přístup k jejímu rozvoji.

Leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Slaného na Červeném potoce. V minulosti náležela k obci Přelíc, farností a školou k Tuřanům a poštou ke Slanému. Název vsi je patrně odvozen z původního označení „Studená ves“, které se postupným jazykovým vývojem proměnilo v dnešní podobu.

Na parcele č. 75, v místě dnešní sýpky statku, stával ve středověku dvůr s tvrzí. Ve 14. století se držitelé vsi přeli s byseňskými vladyky o podací právo ke kostelu v Tuřanech. Roku 1372 jsou uváděni Hereš a Mikuláš Rasocha. Vedle nich se objevují také Racek (1381) a Jan Tasovec (1384–1395) jako držitelé dvorů. V letech 1392–1393 působil Jan Psík ze Studeněvsi jako místopurkrabí zemského soudu. Studeněveští vladykové se původně psali Hořešovci a rozdělili se na dvě větve – libušínskou a studeněveskou.
Racek ze Studeněvsi, bratr Mikuláše Rasochy, prodal roku 1406 plat ve Všehlusicích ke kostelu v Lidicích a o rok později zastával úřad purkrabího na Kamýku. Jeho bratři Jan a Petr přikoupili statek Humniště u Martinic. Otík ze Studeněvsi, patrně Rackův syn, je připomínán roku 1413; jeho potomek se účastnil dobytí Prahy roku 1448.
Po polovině 15. století se majetkové poměry ve vsi proměňovaly. Studeněves nakonec získal Jindřich Hořešovec z Libušína, jenž se roku 1502 stal hejtmanem slánského kraje. Jeho syn Zdislav (též Václav) prodal kolem roku 1533 Studeněves – tvrz, poplužní dvůr, ves s lesem Humniště i pustou tvrz – Oldřichovi Myskovi ze Žlunic.
Před rokem 1549 prodali Jan a Smil Studeněves Volfovi Bořitovi z Martinic. Tím byla ves připojena k panství Okoř, drženému Martinici. Později přešla přes Elišku Zajícovou z Martinic k Odolanu Pětipeskému z Chýš.
Po stavovském povstání v letech 1618–1620 byl Odolanův majetek zkonfiskován. Roku 1623 prodal místodržitel Karel z Lichtenštejna tyto statky Jaroslavu Bořitovi z Martinic na Smečně a Studeněves byla připojena ke smečenskému panství.

Ve 20. století byla Studeněves politicky příslušná k Přelíci, měla však vlastní osadní zastupitelstvo s voleným starostou. Ve vsi stála kaplička, poplužní dvůr smečenského panství, cukrovar nestomické rafinerie cukru, opuštěný důl Luisa, parní mlýn bratří Waldeků i cihelna velkostatku.

Významnou kapitolou byla místní úzkokolejná dráha ze Slaného do Kačice. Koncese byla udělena roku 1908 a veřejná doprava zboží byla zahájena 16. prosince téhož roku. Dráhu využívali nejen místní hospodáři, ale i výletníci. Provoz skončil v březnu 1932 po zrušení cukrovaru; v únoru 1935 byla dráha oficiálně zrušena a následně rozebrána.

Roku 1928 měla obec 51 domů a 347 obyvatel.

Podle obecní kroniky byl ve Studeněvsi roku 1921 založen sportovní klub s 26 členy. Fotbalisté hráli na hřišti naproti hostinci a oblékali modrobílé dresy. Klub zanikl roku 1924.
Druhý sportovní klub vznikl 19. června 1943 s 34 zakládajícími členy; členská základna později vzrostla na 57 členů. Klub měl tři fotbalová družstva – dvě mužská a jedno žákovské. Původní hřiště později ustoupilo skladování řepy, nové vzniklo v prostoru dnešní vodárny.
Tělovýchovná jednota Sokol byla založena roku 1929 v Přelíci. Samostatná TJ Sokol Studeněves byla ustavena 9. března 1958. Po roce 1989 se místní jednota nepřihlásila k České obci sokolské a zůstala pod ČSTV. Volejbalisté přešli počátkem 90. let pod TJ Sokol Slaný.

Sport ve vsi přetrval dodnes. Obec vlastní sportovní areál s asfaltovým i travnatým hřištěm, volejbalovým kurtem a dětským hřištěm; nechybí ani taneční parket. Na vrcholu haldy postavili místní „čtyřicátníci“ malou hospůdku, která ožívá zejména při tanečních zábavách – těch se zde koná až pět ročně. Areál slouží i pro Den dětí a další společenské akce.

Studeněves prošla v posledních desetiletích výraznou proměnou. Byla vybudována splašková kanalizace a čistírna odpadních vod ve sdružení obcí Jerimalitus, proběhla rekonstrukce elektrických rozvodů, veřejného osvětlení i místního rozhlasu. V roce 2006 byla dokončena výstavba chodníků. Vznikla nová obytná čtvrť směrem ke Slanému a obec výrazně omládla. Dnes má Studeněves 517 obyvatel a 160 domů. Starostou je František Habada.

Obec však postrádá základní občanskou vybavenost – obchod ani hostinec zde již nefungují.

Jedinou pamětihodností a dominantou návsi je drobná kaple z druhé poloviny 18. století. Stojí pod silnicí na Řisuty, zapuštěná do svahu. Obdélná stavba se zaoblenými nárožími je členěna pilastry s jednoduchými římsovými hlavicemi a zakončena profilovanou korunní římsou. Vstup je zaklenut stlačeným obloukem, dvoukřídlé kazetové dveře zdobí výřezy ve tvaru ptáčků. Nad střechou krytou bobrovkami se zvedá segmentově ukončený štít s otvorem pro zvon. Celkový stavební stav kaple je však dnes značně havarijní.

Aleš Maxima
22. 02. 2026, 20:46

Hodnocení článku: