• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Putujeme po vesnicích - Ledce a Lázně Šternberk

Pramen Fr. Prokeše v Lázních Šternberk (foto:Aleš Maxima)

Obec Ledce leží přibližně 1,5 kilometru severozápadně od Smečna, v mírné kotlině na území dnešního přírodního parku Džbán. Dnes zde žije necelých pět set obyvatel, ale historie tohoto místa je mnohem bohatší, než by se na první pohled mohlo zdát. První písemná zmínka o Ledcích pochází z roku 1400, avšak samotný kraj byl osídlen již dříve.

S Ledcemi je neodmyslitelně spjata osada Šternberk, která se v 19. století proslavila jako vyhledávané lázeňské místo. Právě zde totiž majitelé smečenského panství, rod Martiniců, vybudovali lázně, jež si brzy získaly značnou oblibu nejen mezi místními, ale i mezi návštěvníky z Prahy.

Dnešní Šternberk byl v minulosti znám pod názvem Bílý Újezd, a to patrně podle světlého opukového podloží v okolí. V dávnějších dobách zde stával především poplužní dvůr sloužící potřebám smečenského panství, mlýn a také menší tvrz.
Už roku 1475 je zdejší tvrz doložena ve vlastnictví starého saského rodu pánů z Donína, kteří ji drželi až do roku 1611. Jeden z jejích majitelů, Bedřich z Donína, vedl velmi nákladný a rozmařilý život, kvůli němuž se zadlužil a musel velkou část majetku rozprodat. Tvrz pak postupně přestávala být udržována a začala chátrat.
Po roce 1524 získali Martinicové kromě smečenského panství i samotné Ledce, a tím i připojenou osadu Bílý Újezd. V roce 1789 nechal Jaroslav Bořita z Martinic osadu přejmenovat na Šternberk, a to podle své manželky Marie Eusebie, pocházející z rodu Šternberků.

Po odborném přezkoumání místních pramenů nechali Martinicové roku 1801 ve Šternberku vybudovat lázně. Ty se díky železité vodě, příjemnému prostředí a výstavné kolonádě brzy zařadily mezi oblíbená výletní a léčebná místa tehdejší doby.
Lázně Šternberk se zaměřovaly především na léčbu chudokrevnosti, křivice a nervových obtíží. Zdejší pobyt však nebyl pouze o samotné léčbě. Hosté se koupali v železité vodě, popíjeli čerstvé mléko a čokoládu a podnikali procházky po přilehlém parku a okolních lesích. Právě spojení léčebných účinků, klidné přírody a společenského života dělalo ze Šternberka vyhledávané místo.
Lázně navštívila i řada významných osobností českého kulturního a společenského života. Mezi nimi například Josef Jungmann, František Palacký, Miroslav Tyrš, Eliška Krásnohorská či Karel Havlíček Borovský, který zde léčil svou tuberkulózu.

Lázeňský areál se tak nestal jen místem léčby, ale také oblíbeným cílem výletníků. Romantická krajina dnešního přírodního parku Džbán k tomu přímo vybízela.

Na počátku 20. století začal zájem o lázně postupně upadat. Pacientů ubývalo a krátce před první světovou válkou byly lázně definitivně zrušeny. Následně celý areál začal chátrat.

Nový život získal až v roce 1928, kdy byl přeměněn na Vychovatelnu pro mravně vadnou mládež. Po druhé světové válce zde nějaký čas fungoval domov důchodců, později ústav sociální péče. Od 5. října 1955 slouží tři zdejší vily jako dětský domov, který je součástí areálu dodnes.

V bezprostředním okolí lázeňského areálu protéká Šternberský potok a od rybníka Šternberk směrem ke Smečnu se táhne chráněná lipová alej. V okolí se nachází také několik památných stromů, které dokreslují jedinečný charakter místa.

V dnešním lázeňském parku lze nalézt celkem čtyři prameny. Některé z nich nesou jména významných lékařů, kteří do Šternberka přijížděli z Prahy za svými pacienty. Pokud se vydáte do parku od lázeňských budov, minete nejprve v opravených altáncích dva silně železité prameny – Jindřichův pramen a pramen doktora Tůmy.
Na opačné straně parku, v těsné blízkosti zámku, se nachází pramen T. G. Masaryka. O jeho okolí se zasloužil místní spolek PROLEDCE!, který spolu s dobrovolníky prostor vyčistil, opravil kamennou zídku a celé místo znovu zpřístupnil
Přestože jde o léčivé prameny a jejich okolí je upravené, většina zdejší vody dnes není pitná. Důvodem je průnik organických nečistot, kterému by zabránila pouze nákladná rekonstrukce. Výjimku tvoří Prokšův pramen, nacházející se v blízkosti lesního jezírka. Právě zde je voda pitná. Kamennou stavbu chránící tento pramen nechali v roce 1928 vybudovat přátelé významného českého lékaře Prokše.

Ačkoliv lázeňská sláva Šternberka dávno pominula, dodnes si toto místo uchovalo své jedinečné kouzlo. Spojení historie, zaniklých staveb, léčivých pramenů a krásné krajiny přírodního parku Džbán dělá z Ledec a Šternberka pozoruhodný kout Kladenska, který rozhodně stojí za návštěvu.

Šternberk tak zůstává tichou připomínkou doby, kdy se sem za zdravím, odpočinkem i společenským životem sjížděli lidé z širokého okolí – a kdy se v nenápadném kraji nedaleko Smečna psala malá, ale zajímavá kapitola českého lázeňství.

Aleš Maxima
30. 03. 2026, 19:25

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.