
Dne 21. července uplyne 95 let od úmrtí jedné z nejvýznamnějších osobností historie Slaného – fotografa, národopisce, muzejníka a veřejného činitele Františka Durase.
František Duras se narodil 29. března 1852 v Jemníkách do rodiny místního mlynáře. Dětství prožil v rodném mlýně, odkud odešel studovat do Prahy. Nejprve navštěvoval piaristické gymnázium a později českou reálku. Nadějná studia však musel předčasně ukončit poté, co jeho otec po operaci oslepl. Mladý František se vrátil domů, aby převzal péči o rodinné hospodářství.
Ani návrat na venkov jej však neodvrátil od kultury a veřejného života. Hrál ochotnické divadlo, věnoval se hře na housle, zajímal se o historii a jako zástupce pcherských ochotníků se v roce 1868 zúčastnil slavnostního položení základního kamene Národního divadla v Praze.
Po sňatku s Annou Vlkovou se manželé přestěhovali do Prahy, kde se Duras seznámil s řadou českých výtvarníků, spisovatelů a hudebníků. Roku 1883 se však usadil ve Slaném, kde si otevřel vlastní fotografický ateliér. Právě zde vznikla většina jeho celoživotního díla.
Vedle portrétní fotografie se začal intenzivně věnovat dokumentaci historických památek, lidové architektury, zvyků i každodenního života na Slánsku. Již od roku 1884 sbíral historické a řemeslné předměty a postupně se stal jedním z nejvýznamnějších propagátorů ochrany místního kulturního dědictví.
Významnou
kapitolu jeho života představovaly přípravy Národopisné výstavy českoslovanské.
Společně se slánským učitelem Václavem Štechem, malířem Ferdinandem Velcem a
dalšími nadšenci systematicky dokumentoval lidovou kulturu celého regionu.
Výsledkem jejich práce byla nejprve oblastní národopisná výstava v Kolči a
následně Okresní národopisná výstava ve Slaném v roce 1894. Právě František
Duras při jejím slavnostním zahájení pronesl úvodní projev.
Úspěch
výstavy vedl k tomu, že se Slánsko na pražské Národopisné výstavě představilo
vlastním pavilonem v podobě tradiční lepenicové chalupy. Durasovy fotografie
tvořily jednu z nejvýznamnějších částí celé expozice a dodnes představují
mimořádně cenný historický pramen.
Jeho zájem o historii však nekončil u fotografie. V roce 1891 patřil mezi zakládající členy Muzejního a literárního spolku Palacký a stal se také redaktorem jeho časopisu Slánský obzor. Od roku 1899 pak po dlouhých třicet let působil jako kustod městského muzea, kde významně přispěl k budování muzejních sbírek.
Durasovy fotografie se objevily také v rozsáhlé edici Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, která dokumentovala kulturní dědictví mnoha českých regionů. Vedle fotografie byl rovněž nadaným kreslířem a vášnivým turistou. Patřil mezi zakládající členy slánského odboru Klubu českých turistů.
Významnou stopu zanechal také ve veřejném životě města. V letech 1896 až 1917 byl členem obecního zastupitelstva a po čtrnáct let také členem městské rady. Po celý život se aktivně podílel na kulturním, společenském i veřejném dění ve Slaném.
František Duras zemřel 21. července 1931 ve věku 79 let. Zanechal po sobě tisíce fotografií, které dnes umožňují nahlédnout do podoby starého Slaného a okolních obcí.
Aleš Maxima
06. 07. 2026, 15:35
Více restaurací a kaváren
23.08%
Kulturní akce pro dospělé
19.58%
Akce pro děti a mládež
13.99%
Sportovní vyžití
11.89%
Lepší parkování
16.78%