• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Významné výročí - Ivan Krasko

Letos uplynulo 150 let od narození Ivana Kraska, významného slovenského básníka a představitele literární moderny a symbolismu. Dvanáct let svého života strávil také na Slánsku. Zatímco v Klobukách vznikaly jeho zásadní básnické sbírky, ve Slaném založil rodinu a vedle práce chemického inženýra pokračoval ve své literární tvorbě.

Ivan Krasko, vlastním jménem Ján Botto, se narodil 12. července 1876 v jihoslovenské obci Lukovištia. Do našeho regionu přišel v září 1905, kdy nastoupil jako chemik do klobuckého cukrovaru. Působil zde téměř sedm let, než v březnu 1912 přešel do chemické továrny ve Slaném.

Právě pobyt v Klobukách představoval jedno z nejvýznamnějších období jeho literární dráhy. V místním prostředí vznikly dvě zásadní básnické sbírky – Nox et solitudo (Noc a samota), vydaná v roce 1909, a Verše z roku 1912. Zpočátku své básně publikoval pod pseudonymem Janko Cigáň. Jeho přátelé nakonec podle poštovního razítka na zásilkách z Klobuk odhalili, kdo se za tímto jménem skrývá.

Kraskova poezie se vyznačuje hlubokým vnitřním prožíváním, zamyšlením nad lidskou existencí a melancholickým pohledem na svět. Významnou inspiraci nacházel v okolní krajině, kterou poznával při večerních procházkách. Zapadající slunce, přicházející tma a osamělé topoly se staly výraznými motivy jeho tvorby.
Právě topoly zaujímaly v básníkově symbolickém světě mimořádné místo. Vnímal je jako obraz bolesti a smutku, který se promítal do jeho vlastních pocitů. Báseň Topole je dodnes považována za významnou ukázku slovenského literárního symbolismu.

Na Kraskův pobyt v Klobukách odkazuje také pamětní deska na budově obecního úřadu, odhalená 14. srpna 2021. Jejím motivem se staly právě topoly, které jsou s básníkovou tvorbou neodmyslitelně spojeny.
Během svého působení v Klobukách navázal Krasko přátelství s prozaikem Jindřichem Šimonem Baarem, jenž zde v letech 1899–1909 působil jako farář. Setkávali se v kantýně cukrovaru, kam docházely i další místní osobnosti. Krasko měl blízko také k českému básníkovi Karlu Tomanovi, který pocházel z nedalekých Kokovic.
Jeho klobucké období dokumentují rovněž dva dochované zápisníky – Klobucký zápisník z let 1906–1909 a Zápisník veršů z let 1909–1912. Oba jsou dnes uloženy v archivu Slovenského národního literárního muzea v Martině.

V březnu 1912 nastoupil Ján Botto do Akciové továrny na strojená hnojiva a lučebniny ve Slaném. Pracoval zde jako chemik až do srpna 1914. V továrně se vyráběla například kyselina sírová a dusičná, superfosfát nebo krmné vápno.
Vedle každodenní práce se věnoval také technickým inovacím. Zkonstruoval zde dva technické preparáty, z nichž jeden byl patentován. Třetí zamýšlený vynález již nestihl dokončit. Na základě odborné práce, kterou zpracoval ve Slaném a která se zabývala teplotou olověných komor a přidáváním kyseliny dusičné, získal v roce 1923 titul doktora technických věd.
Slaný se stalo rovněž místem důležitých osobních událostí. V roce 1912 se oženil s Ilonou Kňazovičovou. O rok později se jim narodil syn Jaromír. Později rodinu rozšířily ještě dcery Eva a Anna Viera.

Manželé bydleli v továrním bytovém domě na předměstí Slaného, v dnešní Pražské ulici č. p. 617, na které je umístěna pamětní deska věnovaná tomuto významnému slovenskému básníkovi.
Slánské období však nebylo pouze časem pracovních a rodinných začátků. V letech 1913–1914 se Krasko potýkal s plicním onemocněním, které podle dostupných životopisných údajů souviselo s jeho zaměstnáním v chemické továrně. Přesto v této době napsal několik básní, mezi nimi Historku, Pribinu, Svatupluka a Baladu.

Po vypuknutí první světové války musel Krasko narukovat. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu sloužil jako nadporučík mimo frontovou linii. Po vzniku Československa se vrátil na Slovensko a zapojil se do politického života. V roce 1938 odešel na vlastní žádost do penze a roku 1943 se přestěhoval z Bratislavy do Piešťan.

Zemřel 3. března 1958 v Bratislavě a pohřben je ve svém rodišti Lukovištia. V roce 1946 mu byl při příležitosti sedmdesátých narozenin udělen titul národního umělce. Jeho význam přesáhl hranice slovenské literatury. V roce 1976 vyšla k stému výročí jeho narození československá poštovní známka a v roce 2010 byl po něm pojmenován asteroid Ivan Krasko (33129). V Piešťanech je v Balneologickém muzeu instalována také pamětní jizba přibližující jeho život a dílo.

Právě životu a působení Ivana Kraska ve Slaném a Klobukách bude věnována nejbližší přednáška Slánské akademie volného času již tuto sobotu 10. října v Městském centru Grand od 9.30 hodin.

Zpracováno podle podkladů Mgr. Ludmily Zichové, kronikářky obce Klobuky.

Aleš Maxima
09. 10. 2026, 20:06

Hodnocení článku: