Tuto ubytovnu využívá město pro pomoc bývalým bezdomovcům. Foto Sláva Pilík
Letošní zima je nejen vydatná na sníh, ale vyznačuje se střídavě také silnými mrazy. Oproti jiným létům je tak poměrně neobvyklá a hlavně krutá k těm, kteří nemají střechu nad hlavou. I když si mnozí mohou myslet, že si za svůj osud mohou sami, jiným lidem není jejich osud lhostejný. Jak může město pomoci lidem bez přístřeší a prostředků k obživě, o tom se mluvilo také na poslední tiskovce starosty města Slaného.
„Město Slaný je schopno lidem bez přístřeší - bezdomovcům - určitým způsobem pomoci, ale má to své podmínky,“ takto v kostce se dá vysvětlit filosofie města v jeho přístupu k těmto lidem, kteří jsou nejen bez střechy nad hlavou, ale často i bez živobytí. Jak říká starosta města, o bezdomovcích mají přehled. Důležité je ovšem, aby pomoc chtěli. „V tuto chvíli víme asi o dvaceti jedincích, z nichž jen necelá polovina má trvalý pobyt ve Slaném,“ uvedl informace starosta Ivo Rubík. Město dělí bezdomovce do dvou skupin. Na ty, kteří buď pomoc při zvýšení svých obtíží vyhledají sami nebo ty, kterým město pomoc nabídne a oni jsou ochotni ji přijmou. Druhou skupinou jsou ti, se kterými nic nehne. Nabídnutou pomoc města tvrdošíjně odmítají a drží se své volby života, kdy přežívají, jak se dá. A o jakou jde pomoc konkrétně?
„Hlavně se jedná o nabídku ubytování. Vlivem hospodářské krize se již před časem uvolnily soukromé ubytovny, jelikož se podnikatelské subjekty nejdříve zbavili cizích pracovníků, pro které měli k dispozici právě ubytovny. V nich je nyní dostatečná kapacita míst,“ uvádí starosta města. Znamená to, že město doplácí nyní již bývalým bezdomovcům příspěvek na ubytování, konkrétně se jedná o ubytování v soukromé ubytovně, která je v ulici K. H. Borovského (naproti bývalé přádelně Benar). Podle údajů ze sociálního odboru města, je zde v současné době ubytováno kolem dvaceti lidí, kteří dosud přístřeší neměli. V jednom z konkrétních příkladů, který pro Slánské listy uvedla vedoucí sociálního odboru Marcela Rezlerová, přispívá město na ubytování kolem tří tisíc korun měsíčně z dávek hmotné nouze ubytovanému ve dvoulůžkovému pokoji. Tyto peníze jdou samozřejmě přímo na účet provozovatele ubytovny. Zbývající částku na ubytování si musí ubytovaný zaplatit ze svého. „V rámci poplatku za ubytování má k dispozici například také povlečení, má k dispozici pračku a je tam společná kuchyňka. Aby na toto měl prostředky, může získat další dávku hmotné nouze - příspěvek na základní životní potřeby, tedy hlavně jídlo a pití,“ uvádí Rezlerová.
Tento příspěvek může být o mnoho vyšší, když dotyčný souhlasí s odpracováním nejméně 20 hodin ve veřejné službě pro město. Pokud by odpracoval dokonce 30 a více hodin měsíčně, je mu příspěvek zvýšen ještě o dalších více než 500 korun. V našem konkrétním případě může bývalý bezdomovec tedy získat 3126 korun při odpracování nejméně 20 hodin pro město a téměř 4000 měsíčně pokud odpracuje 30 a více hodin. V případě, že tuto nabídku práce odmítne (což se například minulý měsíc skutečně stalo), je mu vyplacena pouze minimální částka dávky, která je 2020 korun měsíčně. I tak musí lidé, kteří dávky pobírají splňovat určité základní podmínky pro přidělení. Musí podle dispozic úřadu docházet na odbor, chtít s pracovníky sociálního odboru komunikovat a tak podobně. V případě nesplnění těchto základních podmínek nemají nárok na jedinou korunu sociální dávky.
To byl také případ dvou bezdomovců, o němž se rozvinula ve Slaném diskuze v posledních týdnech. Při krutých mrazech byli tito dva lidé hospitalizováni s omrzlinami ve slánské nemocnici. Jejich případ je právě ten z těch smutnějších. Jak jsme se informovali na slánském městském úřadu, šlo právě o ty z bezdomovců, kteří zpravidla jakoukoli pomoc odmítají. V jejich případě dokonce došlo k tomu, že si přece jen dohodli podmínky, za kterých mohou dávku hmotné nouze obdržet, tu také získali, ale pro nesplnění podmínek jim byla následně v duchu zákona zase odebrána.
„Slaný pomůže každému v nouzi, ale občan o to musí stát. Nesmí pomoc zneužívat a když dostane příležitost k návratu do společnosti, tak musí mít snahu ji využít. Například pracovat ve veřejné službě pro město, prostě neparazitovat na společnosti. Pokud to chce jinak, je to jen jeho volba,“ shrnul podstatu pomoci města Slaného lidem v nouzi starosta Slaného. V některých městech republiky ale pomáhají bezdomovcům také občas tím, že jim zajistí nárazově alespoň jedno teplé jídlo denně, případně teplé nápoje. To ovšem chápe vedení města Slaného spíše jako populistické opatření, které neřeší podstatu věci, a tak taková opatření při poskytování pomoci lidem bez přístřeší a bez prostředků na živobytí provádět Slaný nechce. „To přece není o tom rozdávat polévku či rozdávat ubytování, ale o tom, že když chtějí lidé pomoci, mohou za to alespoň něco zpátky odvést, pokud jim to jejich zdraví dovoluje,“ doplnil Ivo Rubík.
Kromě bývalých bezdomovců provádí veřejnou službu pro město další lidé. Od 8. června minulého roku se opakovaně veřejné služby zúčastnilo 37 lidí, kteří většinou pod křídly technických služeb odpracovali dosud asi 3000 hodin. Ve stávajícím zimním období mnozí z těchto lidí pomáhali při ručním odklízení sněhu ve městě. Slaný nevykazuje žádné náklady spojené s jejich prací, případné škody, které by při jejich práci mohly vzniknout má Slaný pojištěno bezplatným dodatkem stávající pojistné smlouvy. Lidé při práci ve veřejné službě nepracovali jen na majetku města, ale také odpracovali například 150 hodin při úpravě oválu slánské ploché dráhy. Po celou dobu, kdy město dle novely zákona možnost veřejné služby organizuje a využívá, se ale nestala jediná pojistná událost a je veden pouze jeden případ porušení pracovní kázně, který měl za následek snížení dávky hmotné nouze na dané minimum.
Sláva Pilík
22. 02. 2010, 09:13
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.76%
Spíše ano
17.68%
Spíše ne
15.48%
V žádném případě
24.08%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01