Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pondělí 20. listopadu 2017 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Recenze na knihu Šla s ním až k šibenici

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Miroslav Šiška, Právo, vyšlo 24.6.2006 (redakčně kráceno)

Příběh o manželství Oskara Felkla

Jméno pracovníka kladenské úřadovny gestapa Oskara Felkla znají hlavně historici a ti, kteří se zajímají o tragédii Lidic. On to byl kdo 10.června 1942 podle jmenného seznamu vyvolával na popravu muže, shromážděné v Horákově statku. V té době byl půl roku ženatý s mladou Češkou, která denně nasazovala svůj život a pomáhala vězňům drženým v celách téhož gestapa - zatímco Felkl vyslýchané osoby týral a mučil. Jak spolu ti dva mohli žít?

Odpověď na tuto otázku hledal Jiří Červenka (1961) a podařila se mu unikátní věc. Našel a posléze mluvil s dosud žijící manželkou Oskara Felkla - Marií Mařincovou (1923). Výsledkem pátrání po stopách této manželské dvojice se stala kniha Šla s ním až k šibenici, která právě vyšla v nakladatelství Gelton.

Jak Červenka prozrazuje v předmluvě, postava bývalého českého četníka a posléze člena kladenského gestapa Oskara Felkla ho zaujala při bádání o osudu továrníka Jaroslava Pály (který 3.června 1942 otevřel soukromý dopis své dělnice Anny Maruščákové, což - jak se později ukázalo - odstartovalo lidickou tragédii). Dva roky po válce byl Oskar Felkl v procesu s šestnácti členy kladenského gestapa Mimořádným lidovým soudem v Praze odsouzen k trestu smrti a popraven.

V archivu Červenka narazil na dokument, který mu prozradil překvapující skutečnost: Felklovou manželkou byla v době sňatku teprve osmnáctiletá Češka Marie Mařincová.

Oslovil desítky pamětníků, ale podařilo se mu pouze zjistit, že se do Tuchlovic přistěhovala ze Sudet i s rodinou v roce 1938. „To víte, když si vzala gestapáka, stala se z ní Němka, a tak ji po válce s celou rodinou zřejmě odsunuli do Německa,“ dodávali mnozí. Nakonec Červenka po mnoha peripetiích objevil ženu, která si s Marií Felklovou dopisovala a získal od ní telefonický kontakt.

Na podzim 2005 přijel na smluvenou schůzku do jejího bydliště v Bavorsku a žena, která si den před Štědrým dnem v roce 1941 vzala za muže Oskara Felkla, jej i s 62letou dcerou Astrid přivítala slovy: „Ptejte se, na co chcete, jsem vlastně ráda, že jste mě našel. (autorizovaný rozhovor je součástí publikace).

Jiří Červenka se domnívá, že Marie byla v manželství s Oskarem Felklem dominantní postavou a to, že pomohl řadě vězněným českých občanů, byla její zásluha. Ona ho takto „zaměstnávala“. Vyhověl jí, aby si její lásku zasloužil a zavděčil se jí. Sám od sebe by to neudělal.

„Marie Felklová stále nemůže zapomenout, jak se k ní skvěle choval v manželství, jak jí zachránil otce a jak jí pomáhal při záchraně českých, především tuchlovických vězňů,“ uzavírá svou knihu Jiří Červenka. „Dnes se začíná pomalu smiřovat s celou trpkou pravdou, kterou jsem ji po šedesáti letech přinesl. A nese to statečně.“

 

Miloš Doležal, TÝDEN.cz, vyšlo 2.3.2008

Roští, dýmy, šibenice

Pustý post. Sněhu na Vysočině není. Prosekávám na zarostlých mezích trní a roští, co chvíli od sekerky odlétne jiskra, když zavadím o šutr. S tátou taháme keře a větve na oheň, jehož dým běží po poli. V údolí je vodní plocha přehrady potažená tenkou blánou ledu a leskne se ocelově modrou. Tam dole stával městys, začátkem sedmdesátých let 20. století vystěhován, zplanýrován, zaplaven, zůstal z něj trčet pouze románský kostel, hřbitov s márnicí a patrová vilka. Ve vilce za války sídlila četnická stanice. A právě do jejích útrob mě překvapivě noří knížky Jiřího Červenky, paradoxně vyprávějící o Kladensku.

Jiří Červenka je vydavatel Slánských listů a knih, publicista s investigativní zarputilostí i důsledností; regionální patriot, jehož činnost provincii překračuje. Slánské listy jsou solidní čtivo s nezbytnou reflexí historie města, Červenkovy knihy se noří do protektorátního dusna a rozmotávají uzle tragických dějů, v jejichž centru stojí příběh Lidic. Knížky Prokletí továrníka Pály a Šla s ním na šibenici naznačují, jak jsou postavy lidické tragédie stále ještě nezmapovaným terénem. Továrník Pála byl slánský vašnosta, který otevřel onen banální, ale v důsledku osudný dopis adresovaný jeho podřízené, slečně Marušákové. Otevřeným dopisem přivedl gestapo do Lidic. Továrníkovo poválečné stíhání, jeho listy z kriminálu, umírání i osud rodinných příslušníků Červenka dopovídá v mozaice rozhovorů a archiválií. A pak je tu prudkým publicistickým šajnem „osvícen" brutální kladenský gestapák, bývalý příslušník sboru československého četnictva Oskar Felkl (1913-1947), který před válkou žil na Vysočině. Na Kladně se později seznámil s českou dívkou, dcerou českého legionáře; potom svatba a 9. červen 1942, kdy je u Felklů (bydlí v budově gestapa) nějak rušno - chystá se přepadení Lidic. A "Kary", jak mu žena říká, bude za pár hodin vyvádět k popravě ze sklepení Horákova statku lidické muže. Felkl byl po válce dopaden a popraven. Jeho žena se s dcerkou vystěhovala do Německa.

Co tak pálím klacky a roští, dávám se do řeči s paní Hejrovou, vyšla si na vzduch protáhnout klouby. Žila v zatopeném městečku. Když se vítr otočí, šermuje s holí proti dýmu. A mezi řečí prohodí: „Víte, kdo tu byl před válkou támhle v tom baráku taky četníkem? No Felkl, pocházel vodněkud vod Poličky, z německý rodiny. Byl to fešák, nám holkám se líbil, černej, vysokej, ramenatej. Myslely jsme si na něj. Ale tatínek mi ho zatrh - už byla válka a on chodil s kontrolama po domech a usvědčoval český lidi. Pak zmizel někam do Čech, v novinách jsem pozdějc četla, že ho voběsili. Nevíte, co s ním za války bylo?" Odpoledne posílám k Hejrovům naši Aničku s knížkami Jiřího Červenky. Tupou sekeru musím nechat zítra nabrousit. Oheň ještě prošlehává.

 

Marcela Jurková, Mladá fronta Dnes, vyšlo 24.6.2006

Novinář líčí příběh manželství dívky z Tuchlovic a příslušníka gestapa

Neuvěřitelný příběh osudového spojení kladenského příslušníka gestapa Oskara Felkla a tuchlovické dívky Marie Mařincové popisuje ve své nové knize Šla s ním až k šibenici novinář a vydavatel Jiří Červenka z Nového Strašecí.

Rozkrývá v ní manželství jednoho z nejbrutálnějších středočeských příslušníků gestapa a jeho vlastenecké ženy, která naopak svým krajanům pomáhala. Dvouleté bádání ho nakonec přivedlo k žijící, dnes čtyřiaosmdesátileté Marii Felklové.

Proč jste si pro svou knihu vybral právě postavu Oskara Felkla?

Byla to náhoda. V archivech jsem bádal na případu továrníka Pály a přitom jsem narazil na jméno Oskara Felkla. Když jsem zjistil, že si tento brutální gestapák vzal holku z Tuchlovic, která naopak vězňům pomáhala ze všech sil, tak mě ten příběh začal hrozně zajímat.

Jaký podle Vás Oskar Felkl byl?

Velmi inteligentní člověk. A právě proto mohl brutalitu, svou úchylku, schovat. Rozhodně mu nečinilo problém vyslýchané lidi týrat. Ale ne jako hlupák, který někoho praští a nepřemýšlí o tom. On týral lidi proto, aby se od nich něco dozvěděl.

Patřil k těm nejbrutálnějším?

Ano, patřil, na kladenském gestapu určitě.

Lze říci, že mnoha lidem i pomohl?

To je také pravda, to ale nebyla jeho zásluha. Byla to především zásluha jeho manželky, která ho právě těmito úkoly pověřovala. Kdyby nebylo jí, myslím, že by z vlastní vůle nepomohl nikomu.

Jak se vlastně mladá, tehdy osmnáctiletá dívka z Tuchlovic k Felklovi dostala a nakonec se za něj provdala?

Lidské osudy jsou strašně složité. Četník Karel Mařinec byl zatčen a jeho milující dcera Marie šla za něj orodovat na kladenské gestapo. Tady se snažila najít někoho, kdo by mu pomohl a narazila právě na Felkla. Byla mladá, hezká a on se do ní na první pohled zamiloval. A postaral se o to, aby jejího otce propustili z koncentračního tábora, kam byl z kladenského gestapa převezen. Marie Mařincová se následně do Felkla rovněž zamilovala a po čtyřměsíční známosti byla svatba. Nutno říct, že Felkl byl hezký, urostlý a inteligentní. - a pro ní i odvážný.

Nebála se svázat život s takovým člověkem?

Ona ho znala z úplně jiné stránky. Sama vypověděla, že o jeho brutalitě neměla ani tušení. Naopak všude ho obhajovala jako hodného člověka. Na ní, rodinu i přátele byl vždy milý a pozorný a oč požádala, to jí splnil. Navíc se domnívala, že jeho prostřednictvím bude moci dál lidem pomáhat.

Skutečně neměla stín podezření? Vždyť sama jeden čas pracovala na gestapu, znala jejich postupy, týrání a mučení vězňů. Copak si myslela, že její muž mohl být jiný?

Ano, až do doby, než si přečetla v knize výpovědi týraných vězňů. Zdá se, že Oskar byl skutečně muž dvou tváří. Poté, co si přečetla ty výpovědi, tak mi zavolala s tím, že se zhroutila a řekla, že se nebude moc zdejším lidem podívat do očí. Já si však myslím, že ona se nemá za co stydět. Právě naopak, je to velmi statečná žena, která za války spoustě lidí pomohla.

 

Vilém Faltýnek, Český rozhlas 7, vyšlo 21.1.2007

Šla s ním až k šibenici - rozporuplný příběh z 2. světové války

Po celých Čechách se za války podobných rozporuplných případů udály možná desítky a čas je zavál. I příběh Oskara Felkla a Marie Mařincové upadal 60 let v zapomnění. Manželství dívky, která s nasazením života za války na Kladensku pomáhala českým obětem gestapa, a gestapáka, který neblaze proslul při vyhlazení Lidic: tento nepravděpodobný lidský příběh zachytil v knize "Šla s ním až k šibenici" novinář Jiří Červenka.

Kdo byl Oskar Felkl, který v roce 1947 skončil jako válečný zločinec s oprátkou na krku? Vysvětlil historik Jan B. Uhlíř:

"Od roku 1940 působil jako tlumočník u kolínské služebny gestapa. V roce 1941 už v hodnosti kriminálního asistenta působil na gestapu v Kladně a jeho jméno je v podstatě spojeno s lidickou tragédií, protože on zatýkal slečnu Maruščákovou, z jejíchž úst v podstatě poprvé gestapo slyšelo jméno této hornické obce. On byl v podstatě za tu angažovanost proti pachatelům atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heidricha vyznamenán poměrně vysokým vyznamenáním, válečným křížem záslužným II. třídy a upřímně řečeno jeho činnost u toho kladenského gestapa byla rozsáhlá, protože se za celou dobu okupace podílel na zatýkání 700 osob."

Kde se mohla dcera vlastenecky orientovaného českého četníka Mařince seznámit s pracovníkem gestapa? Právě na gestapu, kam byl převezen její zatčený otec a kam za něho přišla orodovat. Narazila na Felkla a vznikl mezi nimi vztah.

Pátrání po pamětnících podstoupil novinář a vydavatel Jiří Červenka. K tématu ho dovedla náhoda:

„Když jsem zpracovával jinou knihu, nalezl jsem v jednom pražském archivu informace a materiály o Oskaru Felklovi. Zaujalo mě to tím, že tento člen gestapa byl původem český četník. Dozvěděl jsem se taky, že si vzal 18letou českou dívku, která pocházela ze Sudet, ale jelikož její otec byl český vlastenec, tak když Němci zabrali pohraničí, přestěhovali se do Tuchlovic."

Jakým způsobem paní Mařincová, později Felklová, pomáhala Čechům? To je ta základní informace, kterou ji v knize charakterizujete. Jakým způsobem?

"Marie Mařincová začala pomáhat již v době, kdy se přestěhovala do Tuchlovic. Její otec totiž byl četníkem a když začala druhá světová válka, tak byl nasazen do Kladna, kde dostal za úkol hlídat politické vězně kladenského gestapa. jeho dcera mu začala pomáhat tím, že mu vozila dopisy od příbuzných vězňů. Předávala mu je, vyzvedávala je zase zpět, aby je gestapáci u těchto vězňů nenalezli.“

Jaké pro to existují důkazy. Čerpáte jenom z její osobní výpovědi?

„Nikoliv. O této pomoci existuje řada svědectví od již nežijících pamětníků, ale naštěstí jsou zdokumentovány, takže je to ověřená informace od řady lidí."

Marie Felklová žije v zahraničí. Autor knihy tvrdí, že po několika telefonátech se mu podařilo domluvit s ní osobní setkání a uskutečnit několik velmi otevřených rozhovorů. Podle Červenky Felklová o roli svého muže u gestapa neměla tušení. Dnes prý vstřícně přijímá i velmi negativní informace.

Jak pochopit situaci, kdy pracovník gestapa na jedné straně vyslýchané týrá a na druhé straně jim prostřednictvím manželky pomáhá?

"Celkem jednoduše. Oskar Felkl - tak jak jsem studoval veškeré materiály, z toho, co jsem se dozvěděl od jeho manželky - když si vzal Marii Mařincovou, tak do ní byl hrozně zamilován. A udělal všechno, co jí viděl na očích. A protože ona měla obrovské, a má do dneška, sociální cítění, a když si vzala tohoto významně postaveného muže kladenského gestapa, tak začala této skutečnosti využívat ve prospěch vězněných vlastenců. Já se domnívám, že on to nedělal z toho důvodu, že by sám chtěl, ale proto, že byl zaměstnáván svou manželkou."

Historik Uhlíř upozorňuje i na jinou možnost: Mnohdy se stávalo, že se snažili na konci války v Evropě gestapáci chránit své manželky a milenky i tím, že pomáhali českému odboji, který jim recipročně slíbil, že pakliže by oni byli zatčeni nebo špatně dopadli, že se o tyto lidi postará, pakliže oni tomu českému odboji poskytnou určitou protislužbu. Čili tam už se skutečně v posledních měsících války na této úrovni naprosto bezostyšně handlovalo."

Jenže odbojová činnost, o které hovoří Červenkova kniha, spadá doprostřed války. V roce 1941 byla Marie pracovně přidělena jako sekretářka ke gestapu, kde pracoval muž, za kterého se v prosinci provdala, zadržovala zde udavačské dopisy, vězňům nosila jídlo a právě přes Felkla jim zprostředkovávala kontakt s rodinami. Do obratu války bylo ještě daleko.

 

Mladá Fronta dnes, příloha Kavárna, vyšlo 29.7.2006

Jiří Červenka: Šla s ním až k šibenici

Kniha popisuje životní příběh kladenského gestapáka Oskara Felkla, účastníka tragédie v Lidicích, a jeho manželky, české dívky Marie, rozené Mařincové. Autor tuto, nyní čtyřiaosmdesátiletou ženu vypátral v Bavorsku, kde žije. Na základě studia v archívech, rozhovorů s pamětníky a především z dialogu, který vedl s Marií Felklovou a také s její třiašedesátiletou dcerou Astrid, Červenka sestavil biografii onoho manželského páru. Na veřejnost tak vyplouvá, že manželka jednoho z nejznámějších členů gestapa ve středních Čechách denně nasazovala život, když pomáhala českým vězňům kladenského gestapa. Po válce byla Marie uvězněna spolu s manželem a nutili je k rozvodu. Ona však s manželem došla až na popraviště v pankrácké věznici - tam byl Felkl na jaře 1947 oběšen.

 

Tomáš Bednařík, týdeník Raport, vyšlo 5.9.2006

Naše recenze: Šla s ním až k šibenici

Mimořádně zajímavou publikaci, nazvanou Šla s ním až k šibenici vydalo Vydavatelství Gelton. Mapuje formou kombinace rozhovorů a archivních materiálů osudy „třetího muže“ kladenského gestapa Oskara Felkla. Tím, kdo se uvolil po více než šedesáti letech vypovídat o životní cestě tohoto rozporuplného muže, nebyl nikdo jiný, než Felklova manželka Marie a také jeho dcera Astrid.

Obě dnes žijí ve Spolkové republice Německo a každoročně zajíždějí do Prahy na ďáblický hřbitov, aby zde položili květiny na společný hrob popravených kladenských gestapáků, v němž je pochován i jejich manžel, resp.otec. Paní Marie, rozená Mařincová, která v době druhé světové války žila v Tuchlovicích a také pracovala jako úřednice na gestapu v Kladně se ve svých 83 letech dozvídá pravdu o svém manželovi Oskaru Felklovi. Podle slov autora knihy, Jiřího Červenky, ji přijímá statečně. Stejně tak, i jejich dcera Astrid, které byly v roce 1947, kdy byl Felkl na dvoře pankrácké věznice oběšen, pouhé čtyři roky. „Na svého otce si pamatuji, a to, když jsme ho pár dnů před popravou navštívily ve vězení, říká paní Astrid plynnou češtinou, kterou ovládá stejně tak dobře, jako její matka.

Kniha Šla s ním až k šibenici je psána svěží reportážní formou a pokud se začtete, jen těžko od ní odtrhnete oči. Jiří Červenka v sobě nezapře novináře a „zuřivého“ reportéra. Trvalo půl roku, než se mu podařilo vypátrat stopu bývalé Felklovy manželky. Nešetřil času ani prostředků a vydal se za ní do Bavorska, aby ji přesvědčil k životní zpovědi. Strhujícím způsobem klade Červenka vedle sebe krutá fakta posbíraná v archivech s výpověďmi ženy, jež netušila, že žila s jedním z nejbrutálnějších gestapáků, kteří prošli kladenskou služebnou.

Během svého působení na gestapu zatkl Oskar Felkl 796 osob, z toho 32 bylo nakonec popraveno a 69 se nevrátilo z koncentračního tábora. Ve 147 případech se dopustil tělesného týrání a mučení vyslýchaných osob. „Nikdy bych tohle do něj neřekla. On na mě dělal úplně opačný dojem. Byl hrozně milý. Tomu nemůžu ani uvěřit,“ řekla Jiřímu Červenkovi Marie Felklová. Kdesi v hloubi duše však tušila, že je její manžel součástí hrůzné mašinérie. Viděla hořící Lidice, věděla že 173 tamních mužů bylo zastřeleno, ženy a děti odvlečeny do koncentračních táborů. Když se večer její muž vrátil domů, páchla jeho uniforma kouřem. Byl to on, kdo na rozkaz nadřízených vyvolával lidické muže na popravu: „Tohle nám Češi neodpustí,“ byla prý jeho první slova po návratu domů.

Předností Červenkovy knihy je, že autor popisované události nijak nekomentuje ani nehodnotí. Stojí jakoby nestranný pozorovatel v pozadí a pouze vedle sebe řadí jednotlivé výpovědi a fakta. A těch není málo. Ze 174 stran se čtenář dozví nejen všechny podstatné údaje z Felklova životopisu, ale také curriculum vitae Marie Mařincové a jejich rodin. A to od dětských let, až po osudové „rozloučení“ v dubnu 1947, kdy byl Felkl spolu s dalšími kladenskými gestapáky popraven. Rozhovor s Marií Felklovou přiblíží pohled této ženy na osudné události i její život po skončení války a popravě manžela.

Velmi zajímavé jsou svědecké výpovědi o obou manželích, které podávají jejich sousedé, známí a spoluobčané. Naznačují (ostatně jako již mnohokrát v dějinách), že nic není černobílé, jak se na první pohled může zdát. Poslední kapitola nazvaná Životní příběhy členů kladenského gestapa představuje všech osmnáct mužů státní tajné policie, kteří byli během války neomezenými vládci nad životy obyvatel našeho regionu, včetně Haralda Wiesmanna, Thomase Thomsena, Waltera Förstera, Rudolfa Vlčka, Otto Gehleho a dalších.

Svěží text je doplněn čtyřmi obrazovými přílohami. První představuje Oskara Felkla v letech 1923 až 1938, druhá manžele Felklovy v letech 1939 až 1947, třetí četníka Karla Mařince a jeho dceru Marii a čtvrtá příslušníky kladenského gestapa včetně neslavného konce Haralda Wiesmanna a Thomase Thomsena. Snímky, z nichž většina byla publikována poprvé, pocházejí z rodinného archivu Marie Felklové, Vojenského ústředního archivu, Kabinetu dokumentace a historie VS ČR, ze Státního okresního archivu Kladno a dalších institucí.

Pokud se zajímáte o historii druhé světové války a osudy lidí v jejím průběhu, určitě si nenechte publikaci Jiřího Červenky Šla s ním až k šibenici ujít. Je neotřelým pohledem na kladné i záporné „hrdiny své doby“. Přináší dosud neznámé svědectví o několikaletém manželském soužití jednoho z nejbrutálnějších českých gestapáků a křehké osmnáctileté dívky z Tuchlovic, které navždy poznamenalo životní osudy mnoha lidí

Dnes má svátek Nikola
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

47.60%

Spíše ano
graf

17.99%

Spíše ne
graf

14.87%

V žádném případě
graf

19.54%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 834
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát