• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

ANKETA: Jaké byste měli pocity, kdybyste se museli povinně zúčastnit prvomájového průvodu?

Otázka: Jaké byste měli pocity, kdybyste se museli povinně zúčastnit prvomájového průvodu?

Dne 28. dubna se v ulicích Slaného ptal a fotografoval Libor Pošta:

Josef Šaroch, 53 let, zedník

Určitě bych tam nešel.

- Jak jste prožíval 1. máj před rokem 1989?

Já jsem do průvodu nikdy nešel.

- A to Vám v zaměstnání procházelo?

Ano, mě za to, že jsem tam nechodil, protože já jsem bolševiky rád neměl, nikdo nepopotahoval. Pamatuji si, že naposledy jsem se prvomájového průvodu zúčastnil jako školák.

Jiřina Štolová, 53 let, mzdová účetní

Asi bych z toho měla takové smíšené pocity. I tenkrát, kdy se do průvodu muselo, jsem z toho žádnou velkou radost neměla. Moc ráda jsem tam nešla. Jiné to bylo, když jsem byla malá. Brala jsem to jako určitou atrakci.

- Co když se někdo odvážil nezúčastnit se prvomájového průvodu?

Když někdo nešel, nedělala se z toho, aspoň co já pamatuji, nějaká tragédie.

- Ale to určitě neplatilo všude.

To ano. Také záleželo, v jaké jste pracoval pozici. Kdybych pracovala na nějaké vedoucí pozici, tak bych s neúčastí v průvodu měla zřejmě problém.

- Zúčastňovala jste pravidelně prvomájových průvodů?

Ne, občas jsem se nezúčastnila. Ale většinou jsem šla. Pamatuji si, že když jsem byla první rok v zaměstnání, pracovala jsem jako účetní, tak jsem se prvomájového průvodu raději zúčastnila.

Josef Vykouk, 38 let, elektrikář

No, to by bylo výborné. My jsme si to „užili“ a nyní už jenom vzpomínáme na ty ženy v Americe, jak to pro nás vybojovaly.

- Jak jste se tenkrát cítil v prvomájovém průvodu?

Výborně, protože já byl tenkrát ještě kluk, který nemusel jít do školy.

- A co později, když jste opustil základní školu?

To jsem se vždycky snažil někam zašít, což se mi docela dařilo.

Oldřich Trávníček, 58 let, zámečník

Jako malej kluk jsem to zažíval.

- Asi i jako „starší kluk“… Jak jste to vnímal?

Když něco děláte od malička, tak potom Vám to ani nepřijde. Tenkrát mi to připadalo takové normální, ale dneska bych se na to díval jinak. Takže kdybych měl teď někde jásat s mávátkem v ruce, tak ohledně toho, jaká je situace v této republice, by to vypadalo dost podivně.

- Byl jste dříve častým účastníkem prvomájových průvodů?

Ne, pro mě to byla dost velká otrava, a proto jsem se vždycky na něco vymluvil.

- Procházelo Vám to?

Jo, nikdy jsem s tím problémy neměl.

Silvie Bendová, 35 let, systémová inženýrka

No, měla bych dost smíšené pocity.

- Jak jste to tenkrát vnímala?

Jako povinnost. Sice jsme nemuseli do školy, ale místo toho jsme museli do průvodu.

- Kolik lidí tam podle Vás chodilo rádo?

Nevím, to neodhadnu, ale znala jsem jednoho člověka, který k tomu přistupoval velmi uvědoměle. Vždycky nosil prapor.

Pavel Hokův, 57 let, provozní technik

Byla by to docela legrace. Považoval bych to za komické.

- Co kdyby to bylo myšleno vážně?

To bych se asi dost lekl. Zaplať Pán Bůh, že ten minulý režim je už pryč. Možná, že pro někoho byl výhodný, ale pro ty, co vyznávali svobodu slova, vyznání a další svobody, a chtěli se všemožně rozvíjet, to asi bylo dost trpké.

- Jak jste vnímal atmosféru tehdejších průvodů?

Já jsem se v prvomájovém průvodu, v zadním voji, ocital skoro každý rok. Samozřejmě, že ty kecy kohosi na tribuně nás vůbec nezajímaly. Ale pěkný holky, to jo. Když průvod skončil, tak jsem si dali párek, nějaký to pivo a šli jsme domů…

Libor Pošta
03. 05. 2009, 17:51

Hodnocení článku: