Zasedající slánská nobilita. Zleva Dominik Šťastný, Václav Baňka, JUDr.Hynek Hohlweg, Čeněk Jirkovský, Josef Hlaváček a František Duras (stojí vedle trámu vpravo). – Reprofoto Karel Vidimský
Zřejmě největší výstavní akcí konce 19. století a možno říci že v historii města vůbec byla Krajinská hospodářsko - průmyslová výstava roku 1897. Slánský čtrnáctideník Světlo otiskl po jejím zahájení část slavnostní zdravice: „Přání mnoha srdcí splněno, myšlénka slanského Hospodářsko-průmyslového spolku dovršena, dílo ceny nehynoucí ukončeno, udivený zrak náš překvapeně hledí na skvělý triumf práce neúmorné - krajinská hospodářsko-průmyslová výstava ve Slaném uskutečněna. Cítíme plnou váhu a důležitost, jakou výstava pro náš kraj má. Je skvělou hvězdou našeho národního uvědomění, je buditelem našeho zemědělství, průmyslu a obchodu. Toť naděje, již ve výstavu skládáme, toť důvod, proč se jí chlubíme...
Nuže, slavnostní brány přátelsky nám kývají, zvouce nás do stánku, který zbudovala práce, práce vytrvalá, svorný duch kraje slanského a okolního, bratrská sympatie spolků hospodářsko-průmyslových, vznešená idea novodobého pokroku.
Nuže vzhůru do výstavy, do tohoto chrámu novodobé osvěty! Nechť čilý život a veselí nenucené nastane na výstavišti, nechť setká se tam nízký s vysokým, chudý s boháčem, všechny vrstvy obyvatelstva, aby všichni stejný podíl vzali z práce namáhavé a stejně požívali ovoce jejího.
A staroslavné královské naše Slaný s otevřenou náručí vítá všechny ty, kteří nevážíce dlouhé cesty k nám zavítali a ještě zavítají, aby dodali výstavě naší lesku a živosti. Všude podává se Vám přátelská pravice k bratrskému stisknutí, všude jste jako doma, jako u svých. Vždyť jsme všichni jedna rodina, všichni stejně cítíme a sobě rozumíme...“
Víc jak půl roku přinášel slánský tisk zprávy o chystané Krajinské hospodářsko-průmyslové výstavě. Byl to na slánské poměry gigantický podnik, možná největší v historii města. Původně měla výstava navazovat na Okresní národohospodářskou výstavu ve Slaném z roku 1894, ale zájem o tuto ryze českou hospodářsko-průmyslovou výstavu byl tak velký, že se pořadatel - Hospodářsko-průmyslový spolek ve Slaném rozhodl rozšířit původně zamýšlenou týdenní akci na období patnáctidenní a výstavu uspořádat na podstatně větší ploše. Také okresní rámec výstavy se vzhledem k velkému zájmu zejména severočeských podnikatelů a zemědělců rozšířil na území víc jak krajské - krajinské.
Hned v počátcích příprav bylo mezi hospodáře, průmyslníky a živnostníky rozesláno na 2000 vyzvání a přihlašovacích listů adresovaných všem hospodářským a živnostenským spolkům a besedám, společenstvím, obcím, velkostatkům, rolníkům, velkoprůmyslníkům, těžařským závodům, cukrovarům, pivovarům, lihovarům a vůbec všem známým firmám na našem území. Už první přihlášky a nabídky byly nad očekávání zajímavé. Slánská továrna Bolzano, Tedesco a spol. přislíbila vystavět velký elektrodynamický stroj, který „všechny rozsáhlé místnosti výstaviště bude elektricky osvětlovati“. Velkostatek knížete Schwarzenberga ve Mšeci se chtěl prezentovat znázorněním umělého chovu ryb v malých výstavních nádržkách a dalšími ukázkami pokročilého českého rybničního hospodářství. Pražská železářská společnost se do výstavy přihlásila s výrobky „svých velkolepých závodů těžařských a hutnických na Kladně“ a hlásili se další. Všechny velké pivovary kraje projevily zájem o zřízení vlastních „ochutnávkových pavilonů“. Hospodářskou část výstavy měly reprezentovat výstavy koní, dobytka, drobného zvířectva a samostatná výstava polních hospodářských plodin, ovoce a zeleniny. Zajímavou součástí výstavy slibovaly být na Hájích přichystané závody hospodářských strojů v orbě, setbě a dalších zemědělských pracích.
Pro výstavní plochu byl určen a dojednán rozsáhlý hraběcí pozemek u Střelnice, o výměře „celých 19 měr“. Tento pozemek zahrnoval zhruba bývalé hřiště SK Slaný (dnes penzion a tenisové kurty) a dále přes pozemky dnešního gymnázia až ke klášteru. Výstavě měla dominovat velká výstavní budova, ale již měsíc před zahájením bylo zřejmé, že bude nedostačující. Bylo rozhodnuto budovu prodloužit a z řady dalších polokrytých budov zřídit budovy kryté úplně. V konečném provedení byla hlavní budova 70 metrů dlouhá a 18 metrů široká. Stavbu prováděl pan stavitel Havránek ze Slaného a odevzdal ji v plánovaném termínu 15. srpna, takže v ní mohlo být okamžitě započato s instalací výstavních předmětů. Cukrovarnický pavilon si ve vlastní režii vystavěly okolní cukrovary, sdružené pod vedením Jana Felcmana. Dalšími monumenty byly železářský ocelový pavilon a železný pavilon firmy Bolzano Tedesco a spol. pro parní stroj k pohonu elektrodynamického stroje. Po celé výstavní ploše nainstalovala elektrické osvětlení elektrotechnická továrna Jandourek a spol. Praha-Bubny. Velmi pěkně upravené byly pavilony smečenského panství, lounského pivovaru a rybárna panství Mšec.
Dne 5. září 1897 byla výstava slavnostně zahájena. Hostů dostavil se velký počet. Byli tu páni poslanci Heřman Janda a Václav Krumbholz, všichni zeměpanští úředníci s c.k.okresním hejtmanem panem Heřmanem Steinfeldem a radou zemského c.k.soudu panem Kolářem v čele. Byli tu samosprávní úředníci z blízka i zdáli, okresní starostové i purkmistr města pan Antonín Prügl se svým náměstkem panem Antonínem Formánkem.
V 10 hodin dopoledne proslovil zahajovací řeč předseda výstavního výboru a Hospodářsko-průmyslového spolku pan Václav Baňka. Po něm vystoupili se svými zdravicemi čestný předseda a okresní starosta pan Josef Hlaváček a c.k.okresní hejtman pan Heřman Steinfeld. Poté následovala prohlídka výstavy, která došla všestranné pochvaly.
V jednu hodinu po poledni byla slavnostní hostina v pavilonu lounského pivovaru, o jejíž delikátní upravení a bezvadnou obsluhu se výborně postaral osvědčený hostinský pan Antonín Churain. Odpoledne pak koncertovala na výstavišti libušínská hornická kapela pod taktovkou pana Karla.
Na programu výstavy byla řada slavností, které zahájila „pokročilá obec libušínská“ v takzvaném dni obce libušínské na výstavě. Jenom pro přiblížení nadšené atmosféry této výstavy si připomeňme jak byla slavnost „dne obce libušínské“ zahájena. Tím dnem byla středa 8. září a slavnost otevíral malebný průvod čítající víc jak 3.000 účastníků a dvě hornické kapely. Průvod vyšel v 8 hodin z Libušína a do Slaného dorazil o poledni. O tom že to byl průvod skutečně velkolepý svědčí soudobá zpráva, která jej popisuje následovně.
„V čele kráčeli tři hoši - sedlák, horník a válečník ve staročeském kroji z nichž prostřední nesl standartu s nápisem Libušín. Za nimi šli čtyři hoši - hlasatelé, rovněž ve staročeských krojích, hrající na trubky a fanfáry. Nasledovalo banderium složené z pěti černě oděných rolníků na koních a hudba veteránů. Za nimi se v řadách představily libušínské spolky: veteráni, Občanská beseda, Živnostensko-řemeslnická beseda, Spolek soukromých úředníků a Národní jednota severočeská. Na alegorickém voze, který byl dalším v pořadí, seděla na trůně kněžna Libuše a vedle trůnu stály její dvě družky, jedna držíc v ruce meč a druhá varyto. Opodál trůnu stál Přemysl oráč u pluhu a před ním klečel vladyka nabízející mu knížecí plášť. Po obou stranách vozu kráčeli čtyři válečníci a čtyři válečnice z doby kněžny Libuše. Za alegorickým vozem vyšlapovala skupina selských hochů a dívek, za nimi Sokolové a Sokolky, pak obecní zastupitelstvo a místní školní rada. Jako další v pořadí vyhrávala druhá kapela - Hornická hudba Mirošovského těžařstva, následovaná četou dvaceti hornických skřítků a dalším alegorickým vozem. Ten znázorňoval uhelný průmysl, tedy uhelnou sloj do které vjíždějí horníci s vozíky pro uhlí a na druhé straně vyjíždějí. Průvod uzavíraly: četa hochů horníků, četa dospělých horníků a libušínští hasiči. Pěknou řečí uvítal libušínské hosty místopředseda výstavy a náměstek purkmistra pan Antonín Formánek a po jeho uvítací řeči a hlasitém zdravení hostů zazněla národní hymna Kde domov můj.“
Tohoto dne navštívilo výstavu celkem 6.441 platících osob a zážitky všech, kažené pouze neustávající nepohodou, byly velkolepé. Výstava měla původně trvat od 5. do 14. září, ale těsně před zahájením byla vzhledem k obrovskému zájmu veřejnosti prodloužena až do 19. září a ještě v průběhu výstavy prodloužena do 21. září. Výstavu navštívili četní vysocí hodnostáři a vynikající osobnosti. K nejpřednějším patřili místodržitel Českého království Karel hrabě Coudenhove a předseda rady zemědělské Ferdinand princ Lobkovic.
V průběhu výstavy se ve Slaném – 12. září, konal Sjezd zemského včelařského spolku a 18. září Sjezd zemského ovocnického spolku. Dne 10. září se konala slavnostní valná hromada u příležitosti 20. výročí založení Hospodářsko – průmyslového spolku ve Slaném, hlavního organizátora výstavy. Ve dnech 9. a 10. září se zde konala výstava hovězího dobytka a 10. září výstava koní. 12. a 13. září se uskutečnila výstava drobného dobytka a drůbeže a 16. - 19. září výstava ovoce a čerstvé zeleniny.
Vystavovatelům byla udělena řada cen – stovky medailí, diplomů a čestných uznání státních, české odborné rady zemědělské, obchodní a živnostenské komory pražské, ústřední hospodářské společnosti pro království České, zemského ovocnického spolku, zemského včelařského spolku, královského města Slaný a výstavního výboru. Nejvyšší cenou, vedle dvou čestných diplomů státních, byly čestné diplomy výstavního výboru s právem ražení zlaté medaile, kterých bylo uděleno celkem jedenáct.
Podle vybraného vstupného navštívilo tuto výstavu víc jak 40.000 platících osob.
Libor Dobner
11. 09. 2007, 13:22
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.08%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.30%
V žádném případě
23.89%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01