Čekání na menáž. Narukovaní záložáci v prostoru soustředění u slánské nemocnice v září 1938. Foto archív Vlastivědného muzea Slaný
V roce 1938, po dvacetileté existenci Československé republiky, kdy se národ chystal oslavit dvacetiletí samostatnosti, se přivalila drtivá krize, která připravila republiku nejenom o velkou část jejího území, ale i o postavení nezávislého státu uprostřed Evropy. Tento rok však přinesl i nesmírné vzepjetí obranných demokratických sil národa. A nejinak tomu bylo i ve Slaném.
Jako předzvěst těžkých dnů nastávajícího nového roku se podle slánské kroniky v pondělí večer, 25. ledna, na nočním nebi objevila polární záře. Její paprsky pronikly přes černé mraky, z růžové barvy přešly do tmavě rudé a zbarvily tak celý severní obzor do krvava.
Klid před bouří
Dne 1. února oslavila - poměrně v klidu, 40 let své činnosti Městská spořitelna, která na počest jubilea svolala slavnostní schůzi za přítomnosti všech členů ředitelství, spořitelního výboru i řady hostí. Dne 4. března byla uspořádána výstava památek na prezidenta Osvoboditele a 11. dubna bylo zahájeno nové autobusové spojení mezi Slaným a Velvary.
Příprava na obranu země
V lednu a únoru uspořádala místní osvětová komise cyklus lidových přednášek z oboru ústavního a mezinárodního práva a zakončila jej 10. února v sokolovně mohutným projevem pro mobilizaci mravních sil národa na obranu státu. V únoru byl rovněž ustaven branný sbor čsl. motoristů, jehož náčelníkem se stal rada Bohumil Kvasnička. To, že ohrožení republiky je reálné, poznali občané v polovině března, kdy si Německo připojilo ke své říši sousední Rakousko. I z tohoto důvodu bylo na 23. března stanoveno pro celý okres velké náletové cvičení a zatemnění. Při tomto cvičení byla zjištěna celá řada nedostatků a chyb, které pak byly v následujících týdnech odstraňovány. Lidé si začínali zvykat na realitu válečného ohrožení.
Na 1. máje odpadl průvod
Oslava Svátku práce se v roce 1938 odlišovala od všech předchozích. Odpadly průvody a shromáždění jednotlivých politických stran, ale byly uspořádány oslavy jednotné, které měly manifestovat odhodlání národa k obraně země. Na náměstí se shromáždilo velké množství občanů se státními vlajkami, kteří zde vyslechli projev starosty města, Karla Vettera, a poselství Národní rady. Na počest gymnázia, které slavilo 280. výročí od svého založení, uspořádal Výbor pro jubilejní oslavy gymnazijní v sadech, na Hájích, velkolepou slavnost Majáles s velkým průvodem a kulturním programem, který byl jednoznačně zaměřen vlastenecky.
V noci z pátku na sobotu 21. května byl povolán k mimořádnému cvičení jeden ročník zálohy. Vynutily si to poměry v našem pohraničí i pohyby vojsk v sousedním Německu. Částečná mobilizace proběhla v naprostém klidu a všude byl zachován odhodlaný klid. Do svých postavení z posádek vyjelo dělostřelectvo i tanky a opevnění v naší oblasti bylo obsazeno vojáky pátého pěšího pluku.
Odklon doleva
Ve dnech 29. května a 12. června proběhly na okrese volby do obecních zastupitelstev. Mezi obyvatelstvem je znatelný posun v jejich politické orientaci „doleva“. Komunisté změnili svoji rétoriku a nečekaně se přihlašují ke státotvorné politice a obraně republiky, která měla být orientována na SSSR. Komunistický senátor Antonín Zmrhal chtěl dokonce „vyzdobit“ města na tehdejší dobu nezvykle velkými propagandistickými bilboardy s nápisem „Ocelová křídla SSSR, ČSR a Francie střeží mír Evropy a naši bezpečnost“, což mu ale Okresní úřad ve Slaném nepovolil. Po volbách se v několika obcích na slánském okrese stali starostou komunisté – např. v Tuchlovicích, Hnidousích, Libušíně, Smečně nebo ve Zlonicích.
Opevňovací práce ve Slaném
Opevnění v prostoru Slaný bylo součástí obranné linie kolem Prahy (tzv. Pražské čáry), kterou budovalo ŘOP (ředitelství opevňovacích prací). Jednalo se o úseky A-3 Smečno, kde se stavělo 81 objektů, A-2 Slaný se 43 objekty a A-9 Vítov (38 objektů). Na opevňovací práce u Slaného mezi Vítovem a Velvary se materiál na překážky vozil přímo z ČKD Slaný, kde navíc vyráběli „ježky“ na protitankové překážky a tzv. prasečí ocásky na drátěné překážky, které se zasazovaly do betonových špalků. Přestože hlavní stavba probíhala od jara přes léto, práce neutichla ani v září, kdy se prováděly dokončovací práce na objektech lehkého opevnění a zejména na stavbě protipěchotních a protitankových překážek.
Slánská vojenská posádka
Kromě budování opevnění došlo i k reorganizaci armády a vzniku „rychlých“ divizí, jejichž součástí byly i cyklistické prapory. Právě v nově dostavených kasárnách ve Slaném byl od února 1938 dislokován pod velením plk. pěch. Františka Konopáska cyklistický prapor č. 1, jako součást 4. rychlé divize Pardubice. Dne 14. února byl prapor slavnostně přivítán velkým množstvím slánských obyvatel. Podle tehdejších mírových tabulek sloužilo v cyklistickém praporu 670 mužů. Ve výzbroji měl prapor 35 kulometů, 2 minomety, 4 protitankové kanóny a 2 velkorážné protiletecké kulomety a 18 automobilů. V době válečného stavu by se tyto počty rozšířily na 1000 mužů se 48 kulomety a ve vozovém parku měl mít prapor 48 aut.
Dne 2. července proběhla na náměstí ve Slaném, za velké účasti obyvatelstva, přehlídka celé místní vojenské posádky na paměť 21. výročí bitvy u Zborova. K hrobům slánských legionářů byly na legionářském pohřebišti na městských hřbitovech položeny věnce od zástupců armády, města a TJ Sokol.
Slánské léto 1938
Dne 15. června koncertoval v Městském divadle houslový virtuos Jan Šedivka ve prospěch akce Slaný na obranu státu. Slánské O.S.H. uspořádalo 4. září promenádní koncert ve prospěch obrany státu, který vynesl 1279,65 korun. Slánský okresní výbor daroval na obranu státu 70.000 korun. Dar slánského občanstva místní posádce v částce 10.000 korun, určený původně na její pohoštění, byl odevzdán v hotovosti posádkovému velitelství v divadle.
Začátkem července se v Praze koná X. všesokolský slet, manifestující odhodlání bránit republiku. Mezi cvičenci je i několik set Sokolů ze Slaného a okolních sokolských jednot. Dne 7. července navštívilo Slaný 170 jihoslovanských Sokolů – zemědělců, které si rozebrali okolní hospodáři, aby si spolu vyměnili zkušenosti.
Válka na spadnutí
Od 31. srpna až do 3. září se konaly u Slaného v prostoru Žižice, Vítov, Dolín, Beřovice a Votruby velké manévry, při kterých se nacvičovala obrana betonových krytů a obrana před plynovými útoky. Cvičení, kterého se zúčastnilo na 40 tanků, přihlížel kromě vysokých důstojníků a generálů z generálního štábu armády i generál Syrový a ministr obrany Machník. Od začátku září vojenská správa rychle dokončuje stavbu překážek před pevnostmi. Ve dne i v noci jsou přiváženy železné kříže z uhelníkové ocele, snýtované po pěti kusech, mezi které se natahují ostnaté dráty.
Následkem zpráv o neutěšené mezinárodní situaci počali někteří lidé hromadit zásoby potravin, šatstva a jiné. Tato zvýšená poptávka způsobila někde nepříjemné zvyšování cen, takže okresní úřad musel zakročit proti drahotě pohrůžkou vězení.
Oběti slánského cyklistického praporu
V polovině září došlo v obci Gossengrün (dnešní Krajková), nedaleko okresního města Falkenau am Eger (dnešní Sokolov), ke krvavému střetu mezi fanatickými Henleinovci a československými vojáky a četníky. Dne 13. září byl ze zálohy zastřelen řidič četnického autokaru strážmistr Ráž a další den došlo k zákeřnému přepadení místní pošty a dalšímu střetu s čs. četníky. K uklidnění situace byla proto do obce vyslána 1. rota cyklistického praporu čs. armády ze Slaného, která však byla ze tří čtvrtin tvořena sudetskými Němci (s čs. občanstvím). Dne 15.9. však při střídání stráží vojín Franz Ludwig zákeřně zastřelil pět příslušníku vyslané roty. Na místě tak zahynuli des. asp. Krbec, voj. Čepek, voj. v zál. Netík, čet. Kareš a svob. Čmelda. Vrah Ludwig se po činu pokusil o sebevraždu a 16. září na následky zranění zemřel.
Zářijová mobilizace
Dne 21. září se potvrdily zprávy o příkrém kroku našich zahraničních spojenců proti nám. V ten večer bylo dlouho do noci ve městě velmi živo a středem města prošel průvod občanů zkoušený bolestí, hněvem i zklamáním. Prostřednictvím okresního úřadu byl odeslán protestní telegram vládě ČSR.
Dne 23. září byly z letadla rozhazovány, ve Slaném i po okolí, letáky generálního inspektora branné moci, arm. gen. Jana Syrového, které vybízely všechno obyvatelstvo, aby každý klidně konal své obvyklé práce a aby se nekonaly žádné demonstrace, které by byly vítanou příležitostí našich nepřátel nás očerňovat a nazývat rušiteli evropského míru.
Téhož dne byla ve večerních hodinách vyhlášena mobilizace, po které všichni mobilizováni muži spěchali ke svým plukům a použili všech dopravních prostředků, které byly k dispozici. Nadšení bojovat bylo ohromné. Z cca 400 civilistů, kteří nenastoupili z nejrůznějších důvodů ke svým útvarům, zřídila ve městě CPO (civilní protiletecká obrana) tři civilní oddíly pro opevňovací práce. Před Obchodní akademií a před budovou nového reálného gymnázia byly tak vykopány ochranné zákopy. V celém městě bylo nařízeno zatemnění města, které trvalo od 24. září do 1. října. Dne 26.září se ve Slaném konal i odvod evidenčních koní. Kromě 250 gážistů a cca 3000 vojínů bylo tak ve Slaném shromážděno i 300 koní. Vojáci, kteří nebyli určeni k obsazení pevností, byli ubytováni i v okolních obcích a mohli tam přivítat i slavné klatovské dragouny.
Uprchlíci
V druhé polovině září, kdy se život v pohraničí stával českým lidem přímo nesnesitelným a mnozí opustili své domovy, ujala se TJ Sokol Slaný dětí z Bíliny. Ve třech skupinách přijelo do města celkem 139 dětí, které si rozebralo asi 130 rodin ze Slaného a některých blízkých obcí. Byly mezi nimi též děti členů D.T.J. a několik německých sociálních demokratů. Koncem září se ve Slaném i na okrese začali objevovat uprchlíci ze sudetského území, kterých po 1. říjnu přišlo do našeho města 3.400 osob, z nichž později odešlo cca 1200 jinam.
Mnichovská zrada
Podpis osudné smlouvy se podepsal na celém národě. Pocit odhodlání vystřídaly deziluze a beznaděj. Z pevností, které byly vydány bez jediného výstřelu, a i ze zákopů a dalších výchozích postavení se vrací domů záložáci. Armáda, na kterou jsme byli hrdi, najednou ztratila smysl. Ostatně, i nově vybudované slánské kasárna za necelý rok obsadí nacistický Wehrmacht.
Dozvuky roku 1938
Státní svátek „Prohlášení čs. samostatnosti“ byl z usnesení ministerské rady prohlášen za všední den. Přesto se 28. říjen ve Slaném slavil a město tonulo v záplavě červenomodrobílých praporů. Především se však vzpomínalo. Dne 6. listopadu havaroval přeplněný autobus linky Slaný - Kladno, 20 cestujících bylo těžce zraněno. V listopadu byl pro uprchlíky, dlící v našem okrese, zřízen ve Slaném pomocný výbor, který přímo vedli úředníci z pohraničí, a na okresním úřadě zvláštní oddělení. V průběhu listopadu bylo tak na okrese registrováno 1585 uprchlíků ze 679 rodin. V samotném Slaném bylo hlášeno 710 uprchlíků.
Dne 24. listopadu byl ve Slaném ustaven výbor pro sloučení politických stran – jednalo se o stranu republikánskou, národně socialistickou, živnostenskou, lidovou a národního sjednocení. Národní souručenství tak dostalo zelenou. V prosinci opět vzrostla na okrese nezaměstnanost na 674 osob – zvláště mezi uprchlíky. Aby byla zmírněna tíživá situace uprchlických rodin, začala vojenská posádka vyvařovat pro děti. Na náměstí byl rozžat Vánoční strom republiky.
Neradostné vyhlídky
V paměti a povědomí lidí zůstává rok 1938 rokem osudovým, jehož následky pocítil v dalších měsících celý svět. Pro dokreslení situace odcituji pár vět z kroniky Královského města Slaný: „Bilance roku 1938 jest velmi smutná! Rok, který měl být radostnou vzpomínkou na naše osvobození před 20 lety, zůstane vzpomínkou nejbolestivější. Budoucnost nestranně posoudí viny a chyby, které připravil národu letošní podzim. Pro rok příští i další léta máme jen naději, že udržíme se ve zmenšeném státě národnostně, hospodářsky i kulturně, a živí nás víra, že zvýšenou prací se dostaneme opět do lepších dob!“
Vladimír Rogl
23. 09. 2008, 20:43
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.08%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.30%
V žádném případě
23.89%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01