Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 28. května 2022 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

O počátcích výstavby předměstské čtvrti Na Skalkách

Kliknutím zvětšit
Michlova továrna na velocipoedy na počátku 20. století. – Reprofoto Karel Vidimský

Slánská předměstská lokalita označovaná pomístními názvy Skalka nebo Na Skalkách, je známá již z některých středověkých záznamů. Tehdy tu ovšem byly malé pískovcové lomy, sady a zahrady, patřící slánským měšťanům. V sedmdesátých letech 19. století Skalka od města jakoby odřízla nově vybudovaná Pražsko – duchcovská železnice. Před tratí, v pohledu od města, stál v té době zleva obecní hostinec U lva a zprava vyhlášená restaurace Na Střelnici a rozlehlé dřevařství pana Čížka.

Mezi Střelnicí a dřevařstvím vyrostla v období září 1896 – srpen 1897 budova slánské sokolovny. Úplně první stavbou za tratí, v poloze Na Skalkách, byla nejstarší část továrny na velocipedy Viléma Michla. 

Vilém Michl (1859 – 1936) začínal s výrobou kol už někdy kolem roku 1890. Kola tehdy vlastně nevyráběl, ale montoval je z dílů kol značky Rover, dovezených ze zahraničí. Vůbec první dílnu měl ve dvoře hotelu Zděnka (pozdější hotel Elznic, dnes DDM Ostrov) v Třebízského ulici, kde pracoval spolu se zámečníkem Kryštofem Novákem, v kruzích slánských cyklistů zvaným Čouda.

Vilém Michl se 6.října 1891 za velké slávy oženil s jednou ze čtyř dcer dřevaře Aloise Čížka, Marií. Svatba se konala v hostinci dalšího ze slánských Čížků, rovněž Aloise, „táty hostinského“ U kříže, kde se scházela společnost slánské inteligence zvaná Obec Všehlušice. Obec Všehlušická prý sňatek svého člena Viléma s Marií oslavovala po celou dobu jejich týdenní svatební cesty.

V roce 1894 přenesl (podle některých pramenů) Vilém Michl svou dílnu do ohrady za železnicí na Skalka. Dílna byla malá, vybavená jedním soustruhem, výhní, smaltovací pecí a lázní na niklování. I tady zatím jen montoval Vilém Michl spolu se dvěma dělníky kola Rover z dovezených částí. Na Národopisné výstavě Češka, pořádané v Praze v roce 1896, představil Vilém Michl svá první čtyři kola nazvaná Admirable (obdivuhodný). Všechna kola byla pro svou eleganci odměněna zlatou medailí. V té době měl údajně Michl již malou továrnu v ohradě za tratí.

První doložené zprávy o stavbě Michlovy továrny máme ale až ze srpna 1897, kdy se ve slánském Světle objevuje následující noticka: „Nová stavba továrny. Pan Vilém Michl obdržel konečně povolení ku stavbě továrny, s kterou ihned započato na místě 12.000 m2 za tratí u skalek se nalézajícím. Touto stavbou založena bude nová čtvrť města a přejeme jen, aby zde co nejdříve rozšíření města k platnosti došlo. Novostavbou továrny rozšiřuje p. Michl svůj závod tou měrou, že bude moci četnějším stále docházejícím objednávkám vyhověti a na základě nových strojních zařízení jak největší přesností, tak i cenou, každému na velkovýrobu zřízenému závodu čeliti. Zařízením umožněno bude několik tisíc strojů ročně vyrobiti. Výroba ve větších rozměrech byla dosud výhradně v rukou cizích, a můžeme vítati jen to, že se takový větší závod v rukou ryze českých nalézá. Přejeme panu Michlovi, by přízeň, kterážto mu byla na základě veskrze solidních obsloužení svých odběratelů věnována, i nadále mu zachována byla, by závod jeho co nejlépe prosperoval.“

Vilém Michl pak svoji továrnu postupně rozšiřoval. V roce 1902 vyrobil první motocykl Orion, v roce 1903 rozšířil továrnu o slévárnu a v roce 1904 o oddělení výroby motocyklů, atd. Celé první desetiletí 20. století však zůstala Michlovka jedinou stavbou v poloze na skalkách. Zásadní změnu přinesly až roky 1909 – 1910.

V zasedání obecního zastupitelstva 26.června 1909 sdělil referent, že se sedm zdejších občanů obrátilo na městskou radu s žádostí, aby jim bylo přiměřené levné místo pro stavbu domků odporodáno. Obec ale neměla žádný vhodný pozemek a proto městská rada obnovila jednání o koupi pozemku nejprve s dědici po paní Holfeldové a později s pány Václavem Baňkou a Václavem Procházkou. Vzhledem k tomu, že pozemek pana Baňky, v poloze na skalkách, byl mnohem bližší a výhodnější a že zavedení vody do domků na něm postavených by bylo levnější, i proto že i žadatelům se víc zamlouval a také sociální komise se za něj přimlouvala, rozhodla se městská rada, že pozemek koupí. Obecní zastupitelstvo pak návrh městské rady schválilo a tak se mohlo začít s prodejem parcel a s výstavbou rodinných a dělnických domků na skalkách.

Obec ještě v tomtéž roce rozdělila celé zakoupené pole na 47 dílů, ze kterých šest se k prodeji nehodilo, protože jen část se jich nalézala v regulaci. Byly to díly č.7, 8, 23, 25, 40 a 41. Soudobý starosta města a regionální historik Dr. Antonín Krecar, zachoval „pro časy budoucí“ historický postup, jak jednotlivé domky za sebou vyrůstaly. Jeho číslování se ale drželo číslování původních stavebních parcel. Po konfrontaci s dobovými adresáři města si ale můžeme vznik nové zástavby, nebo její první části, přiblížit i podle čísel popisných.

Jako první zde byly vystavěny tyto domy: na parcele č.33 číslo popisné 705, stavitelem byl Alois Moser (pozdější hostinec), na parcele č.15 dům čp.706 Jaroslava Chrudimského, později Jana a Františky Chrudimských. Na parcele č.32 dům čp.716 Ludvíka Sýkory, č.31 dům čp.724 Aloise Froňka, č.35 dům čp. 714 Josefa Pondělíčka, č.36 dům čp.714 Františka Pondělíčka, č.46 dům čp.729 Rudolfa Bräuera, č. 45 dům čp.711 Josefa Pacovskýho, č.47 dům čp. 718 Františka Jaroše, č.44 dům čp. 712 Karla Trska, č.34. dům čp. 717 Jana Martince, dva domy na parcelách 10 a 11 vystavělo Dělnické družstvo, ale jejich čp. a majitele jsem zatím neurčil. Na čísle 30 byl postaven dům čp. 719 Aloisie Procházkové, na č.29 dům čp. 720 Josefa Herinka, na č.27 dům čp. ? pana Kohoutka, na č.14 dům čp. 721 Václava Klimta, na č.26 dům čp. 715 Josefa Richtra, na č.17 dům čp. 722 Aloise Zelinky, na č.43 dům čp. 727 Antonína Loskota, na č.16 dům čp. 726 Karla Černušáka, na č.18 dům čp. 724 Aloise Froňka, na č.13 dům čp. ? pana Raka, na č.12 dům čp. 725 Vojtěcha Kočky, na č.1 dům čp. 726 Aloise a Heleny Pokorných, na č.9 dům čp.738 Srbových, na č.19 dům čp. 735 Josefa a Marie Müllerových (psáno i Millerových), na č.37 dům čp.? pana Lukáška, na č.23 dům čp. 740 Zíbovi Karel a Bohumila (původně psáno Zíp), na č.28 dům čp. 744 p.Vošta, později Voštová Marie, na č.22 dům čp. 747 Františka a Marie Hruškových a č.39 dům čp.749 Eduarda a Rosálie Renčových. Tyto domky stály na Skalkách do konce roku 1911.

Jak je z uvedeného zřejmé, byla čísla popisná stavitelům domků přidělována již při povolení stavby. Na konci roku 1911 zbývalo slánské obci z této první výstavby ještě šest neprodaných parcel. Koncem prosince roku 1910 dostala nová čtvrť rodinných a dělnických domků za dráhou po tuhém slovním zápasu zastupitelů své úřední pojmenování Na Skalkách. Dobový tisk o tom přinesl tyto zprávy: „Dne 28.listopadu – městská rada – navrhla obecnímu zastupitelstvu pojmenování nové ulice u nádraží „Plovárenská“ a nové čtvrti dělnických domků „na Skalkách“ (Světlo č.23/1910). Dne 28. prosince – obecní zastupitelstvo – neschválilo nové názvy ulic. Zajímavé je v zápisu označení „Skalky jsou více na pravo a proto by se na tak zvané „rafandě“ mělo říkati „na skalce“. Dělnická čtvrť se podle jednoho návrhu mohla nazývat také „předměstím Beneše Třebízského“ (Svobodný Občan č.24/1910).

V letech 1910 a 1911 byla obcí také provedena stavba vodovodu od sokolovny na Skalka a provedena úprava ulic Na Skalkách. K dalším nákupům stavebních pozemků Na Skalkách přistoupila slánská obec v roce 1912. Tolik k počátkům výstavby slánské předměstské části zvané Na Skalkách.

Libor Dobner
23. 10. 2007, 13:34


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 8. Čtenáři celkem udělili: 40 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Vilém
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.22%

Spíše ano
graf

17.49%

Spíše ne
graf

14.53%

V žádném případě
graf

23.76%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2395
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát