Orientační běh

Blíží se tomu devátý rok co jsem začala běhat orientační běh.Vemu to pěkně od začátku.Začalo to přesně 6.zaří roku 2001 kdy jsem přišla do školy a na naší škole  se objevil nový kroužek  pod názvem orientační běh.Do této doby jsem dělala pouze atletiku a to běh na dlouhé tratě a gymnastiku.Běhání  na ovále mě bavilo ale pomalu mě to začalo nudit a tak jsem jsi řekla proč nezkusit něco jiného,ale zároveň stejného.A tak to začalo!,,orienťák"  se skládá z dvou hlavních věcí a to mapa a běh.Nebo-li pokud to mohu tak to nazvat je to  běhání podle mapy.Běhání u mě celkem šlo  teď zbývala jen ta mapa.Myslela jsem jsi že to bude jednoduché,ale opak byl pravdou.
   Po absolvování  pěti tréninků  jsem doma už nic jiného neděla jen se učila značky,měřítko,azimut  a vrstevnice.Abych totiž mohla závodit musela jsem toto všechno ovládat.Pak už jen stačilo koupit jsi hlavní vybavení.Hlavní byla busola(pozor ne kompas,člověk by nevěřil, ale  je v tom rozdíl),poté čip,kopačky a něco lehkého na sebe...
  A pak to přišlo můj první závod.Stála jsem na startu a čekala na své startovní místo.Nervy jsem měla na pochodu a strašně  jsem se bála,ale něco mě táhlo do toho lesa za dobrodružstvím. Start!Já já byla na trati.Začala jsem strašně zmatkovat a nevěděla jsem co dál,ale pak ve mě hrklo a já se rozběhla.Do cíle jsem přiběhla živá a zdravá a neskutečně šťastná.Čekal tam  na mě můj táta s otevřenou náručí...
Postupem času a let jsem se začala umísťovat a vyhrávat.Více trénovat a věnovat se ,,orienťáku" naplno.Dostali jsme oddílové dresy s potiskem SKOB(Slánský klub orientačního klubu).Pořádala jsme různé soustředění a já byla strašně šťastná.Díky  tomuto klubu jsem strašně hodně cestovala nejenom  po celé České republice,ale i na Slovensku a Německu. Dokaď byla dobrá parta vše bylo v pohodě...
  To byly všechny dobré stránky týkající se ,,orienťáku“,ale s věkem jsem bohužel začala poznávat i ty špatné.Začínající zhoršením zdravotních důvodů.Mi rostli tak už i parta nebyla to co dříve.Jelikož  roky letěly jako voda a já také musela myslet více na školy tak i ,,orienťák" musel jít trochu stranou....
  Dnes je tomu vše úplně jinak.Už bohužel nemohu říci, že  je orientační běh na prvním místě.Všechno se mění!Já jen doufám že s nástupem na střední školu najdu i jiný orientační klub a začnu opět běhat.Protože mi Běh a mapa opravdu strašně chybí.Dovoluji jsi sama o sobě říci,  že jsem byla i dobrá.

PS: Na téma já a orientační běh bych mohla vyprávět hodiny.

Dnes má svátek Marcela

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021