• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Na Slánsku před 100 lety - září 1907

Potvrzená volba

Císař a král potvrdil volbu pana Antonína Formánka, majitele parního mlýna ve Slaném, za starostu slanského okresního zastupitelstva.

Bílý prapor

vlál ve Slaném v dnech 11.a 12.srpna z okresní věznice na znamení, že nikoho ve svých celách nehostí. Stalo se tak po 27 letech.

Státní výpomoc

Dne 1.července t.r.byla úroda na polích v obci Pálči krupobitím úplně zničena. Ač teprve během několika dnů byly podány žádosti za státní výpomoc a odpis daní, přece se již dne 14.srpna c.k.hlavní berní úřad ve Slaném, aby poškozeným v bídě ulevil a každému dluhujícímu poplatníkovi o desetihaléř ulehčil, vyslal exekutora k upomínání daní. Inu, kdo rychle dává, dvakrát dává! Dalšího vysvětlení netřeba!

Večírek studentstva

pořádaný dne 3.srpna, nikoliv v hotelu „u bílého beránka“, ale v sále hotelu „na poště“, uspokojil v každém ohledu. Produkce jednotlivých čísel programu byla nesmírně ztěžována vysokou temperaturou a kouřem, přes to však zhostili se všichni účinkující svých úloh důstojně – po studentsku. Vybraná společnost naplnivší sál do posledního místečka, bavila se nestranně a nenuceně do pozdní hodiny ranní. Studentstvo právem může být hrdo na morální výsledek prvního bodu svého programu.

Jiskra nadšení

v studentstvu po velkolepém morálním výsledku pořádaného večírku vzplála v žár, jímž zachváceni byli i kolegové dosud liknaví a nerozhodní. Na prvním místě usneslo se studentstvo vystoupiti na prknech divadelních. Projektovány jsou dvě roztomilé aktovky Vrchlického: „Pomsta Catullova“ a „V sudě Diogenově“. Na den 14.srpna připadl výlet do zahrady pana Barcala v Malé Kvíci, při němž provozovány společenské hry, tance, recitace a zpěvy. Na rozloučenou vypálen velkolepý ohňostroj. Studentstvo zpočátku chce získati svými nenucenými a animovanými zábavami veřejnost v plném rozsahu a potom předstoupí s prací vážnou, jak projektováno.

Krádeže

Josef Řehák, nádeník ve Slaném, zaměstnaný při zavádění zdejšího vodovodu, odcizil během krátké doby 73 kg olova, jehož jest třeba k montování vodních trub. 53 kg olova prodal Řehák obchodníku v starém železe pod cenou. Městská policie krádež tuto vypátrala a učinila na oba milovníky kradeného olova trestní oznámení. 20 kg olova bylo později ještě nalezeno v bytě Josefa Řeháka pod postelí. – Majdaléna Ullmannova, služka bez zaměstnání, příslušná do Cirkvice u Kolína, vícekráte již trestaná zlodějka, žádala v hostinci paní Barbory Veselé ve Slaném o nocleh, což jí bylo povoleno. Za tuto ochotu pohřešila ráno po odchodu noclehářky schovanka pí.Veselé, že jí schází ze šatníku šatstva v ceně přes 50 korun. Ihned jala se městským strážníkem Václavem Hubáčkem po zlodějce pátrati a zanedlouho podařilo se Ullmannovou zatknouti na železniční stanici. Táž doznala, že kradené věci uschovala v křoví u Červeného rybníka, odkud si je schovanka paní Veselé, Božena Feiglova, domů odnesla. – Dne 6.srpna v noci ztratilo se ve Slaném z pole pana J.Plavce za chemickou továrnou několik snopů ječmene. Stopa odcizení těchto snopů vedla k bytu obuvníka Jana Hlinovského, u něhož druhého dne vykonána prohlídka, při níž nalezeno šest snopů páně Plavcových. Hlinovský zpočátku toto odcizení zapíral, později se však přiznal. Při prohlídce u Hlinovského bylo nalezeno též prkno, které bylo z pažení na Slanské hoře odcizeno. Případ oznámen soudu.

Vražda a sebevražda

Dne 5.srpna střelil v Motyčíně z revolveru 21letý Bohuslav Pajskrt svou milenku 15letou Marii Svojanovou do tváře, načež sobě do hlavy vypálil dvě rány. Poranění Svojanové není těžké; zato však těžce raněný Pajskrt dopraven do zdejší nemocnice, kdež se o jeho uzdravení pochybuje.

Ostnatý drát

Nachází se na plotu při cestě pod Slanskou horou. Některé obce zakázaly užívání ostnatého drátu a pokutami stíhaly majitele nebezpečných ohrad. Dospělý člověk nekazí podobných plotů a také by mu ostny nezabránily takového plotu zneužíti. Jsou-li tedy nebezpečné bodce namířeny proti dětem, namane se tu otázka: zaslouží nerozumné dítě tak krutého trestu jako probodení ruky za to, že ohnulo kousek drátu? A stál by celý ten plot a sto takových plotů za jednu zmrzačenou ručičku?!

Velké znepokojení

vzmáhá se na potoku svatojirském. Pražsko-železářská společnost na Kladně jako majitelka uhelných dolů v Libušíně provádí vodovod z dolu Schöllerova na Kladno bez úředního povolení, čímž zájmy patnácti obcí, čtrnácti mlýnů, čtyř cihelen a cukrovaru ve Zvoleněvsi jsou ohroženy. Na zakročení zemského poslance p.Frt.Landy u ministerstva a místodržitelství musilo slanské c.k.hejtmanství proti Pražské železářské společnosti v měsíci dubnu zakročiti četnictvem, aby stavba projektovaného vodovodu v délce 11 km byla teprve asi v desátém kilometru zastavena. To ovšem musilo hájit veřejné zájmy asi 12tisíc obyvatelstva na potoku svatojirském a nedalo odvolání této společnosti místa. Takový místodržitelský rozkaz však pro společnost milionářskou neplatí: dne 19.srpna t.r, jako by se nechumelilo, pokračuje zmíněná společnost v provádění vodovodu. Každým dnem další práce, ba každým okamžikem dopouští se společnost nového přestupku vodního zákona, jako by se vysmívala veřejné moci státní, která svůj zákaz prosaditi nedovede.

Průběh studentského výletu

pořádaného dne 15.srpna 1907 do zahrady pana Barcala v Malé Kvíci zklamal naše rostoucí naděje téměř úplně. Bezvýznamné, společnost obtěžující banálnosti, jako tombola, pošta, hra v kuželky o cenu et tutti quanti zaujmuly čestné místo. Slibované společenské hry, tance a zpěvy byly vyškrtnuty z programu, ač by byly daleko lépe slušely dorostu naší inteligence. Náladu četného obecenstva za celé odpoledne svrchu jmenovanými velmi pěknými hloupostmi ubitou dovedl na chvíli vzkřísiti pan Rossi ze Smečna svými recitacemi. Frivolní kuplety z pražských šantánů a la Kohn, špatně přednesené panem Kokešem ze Slaného hyzdily rámec programu a urážely vkus a cit velmi nešetrně…

108letý tanečník

Na statku pana učitele Prokopa Laniara v Malé Kvíci slaveny byly nedávno „dožinky“, při nichž věrný, dlouholetý služebník téhož domu Jan Vochrana vulgo „Honzíček“, čítající vzácného věku plných 108 let, na dvoře si s hezkou, čipernou žnečkou „sólo“ zatancoval. Že jmenovaný dosud nachází se při dobrém zdraví, o tom nemálo svědčí okolnost, že k večeři snědl dvě horké uzenice s pravým malínským křenem!

Z Čanovic

(Také matky?) Donívá-li se kdo, že jen někteří nezvedení výrostkové na pocestné oplzlé řeči vykřikují, je na omylu. Po silnici mezi Hvězdou a Tuřany ubíral se v první polovici srpna t.r.chodec; vedle na poli čanovského statkáře pana S… svačily tři vdané dělnice. Jakmile onen chodec je přešel, vykřikla na něho jedna z té trojice takovou „zelenou“ větu, jakou by jistě opakovati se zastyděl kdejaký pobuda. Ona mladá matka nic se neohlížela na to, že vedle pasou děti husy a krávy a nic se nestyděla jí známého sadaře, který opodál seděl u boudy. Ostatní dvě mladé matky, když jejich spoludělnice „duchaplnost“ svého měkkého mozečku vyslovila, strčily hlavy do klína jako pštrosi do písku a tomuto výronu ubohé duše se ještě smály. Když pak po silnici s nůší na zádech k nim se přiblížila také mladfá matka z Čanovic, svou „duchaplností“ se jí ještě ona dělnice vychloubala. Ta ji nejen nepokárala, ani jí nepoukázala, že jsou okolo děti, ani jí neřekla, že takové oplzlé výkřiky nesluší se na ni, na vyvrhele lidské společnosti, ale blaženě se při tom usmívala… Oné matce „nadějné“ se od nikoho z okolí pole nedostalo pokárání. Ale v Čanovicích najde se přece většina občanů, která takovou zpustlost odsoudí.

Ze Smečna

Dámský odbor účinkující při zahradní slavnosti ustavujícího se spolku pro stavbu dělnických domů ve Smečně pořádal v sobotu, dne 31.srpna přátelský dozvukový věneček, jejž poctili svoji vzácnou přítomností vysokorodý pan Jindřich hrabě Clam Martiniců s chotí paní Annou z Clam Martiniců, vysokorodá paní Markéta hraběnka z Clam Martiniců a paní baronka z Ledererů.

Pobodán četníkem

Do krámu pana J.Čuby v Podlešíně přišli dne 19.srpna horníci Václav Herzinger, Frt.Kubelka a Karel Šrámek z Podlešína a žádali na něm kořalku. Pan Čuba jim ji odepřel, protože ani nemá oprávnění k jejímu výčepu, což je tak rozčílilo, že mu krám zpustošili a házeli po něm střepy a jinými předměty, až konečně krám opustili. Když Herzinger chtěl do něho znovu vniknouti, zadržen byl nahodivším se k tomu četnickým závodčím Fischerem. Mezi oběma nastala tuhá potýčka, ve které Herzinger uchopil četníkovu ručnici a chtěl prý mu ji vyrvati. Závodčí Fischer bodnul jej však třikráte bodlem, až Herzinger skácel se v bezvědomí k zemi. Kubelka a Šrámek prchli, ale byli záhy dopadeni a dopraveni i s Herzingerem do vazby.

Pro zábavu i pro poučení z předstoletých slánských čtrnáctideníků Svobodný občan a Světlo, v depozitu Památníku A.Dvořáka ve Zlonicích, vybral a připravil

Libor Dobner
11. 09. 2007, 19:06

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.