Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2019 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Zloděj

   Je zase léto a s létem přicházejí dva měsíce prázdnin a s nimi i moje brigáda na vesnici poblíž Rakovníku u strýčka Filipa. Kdo by si nechtěl něco přivydělat v tak příjemném prostředí jako je venkov? Já tedy určitě ano. Nelákají mne jen vydělané peníze na čistém vzduchu, ale hlavně tu mám spoustu přátel a mého nejmilejšího strýčka Filipa.

   Už první týden v červenci jsem u něj a tety Evy nastěhovaná. Strýček nezklame a už druhý den mi v jeho obchodě s potravinami s obrovským nápisem „ČERSTVÉ POTRAVINY“ dává instrukce: „Budeš především ve skaldu a ohlídáš si doplňování pečiva, ovoce, zeleniny a chladícího boxu. To ostatní se dozvíš při práci.“ „Tak to nebude žádný problém.“ Říkám se vesele. „Výborně, hned zítra v 8:00 otvíráme, tak ať jsi připravená!“ naporoučí mi strýček! Jsem zvyklá ještě ze školy, a tudíž mi vstávání nedělá nejmenší problémy. V strýčkově obchůdku to jde jako po másle, až na osudný pátek! Panečku, jak se jen mohou všichni ti lidé do tak malého prostůrku vejít? Je tu hrozný frmol. Sotva stíhám doplňovat potraviny. Přijde mi, že musí mít strýček v pátek zaručeně nejvyšší tržby. Nejspíš všichni nakupují na víkend, protože o soboty a neděle máme zavřeno a jelikož široko daleko žádný jiný obchod s potravinami není, lidé nemají na výběr. Ale ještě tento pátek mě strýček u večeře svou otázkou dost zaskočí: „Nevšimla sis dnes nějakého podezřelého chlápka u chladícího boxu?“ „Ne, proč,“ ptám se dost vylekaně, „děje se něco?“ „Já jen že mě Patrik upozorňoval na nějakého týpka v kabátu, který mi chodí jen v pátek, když je nejvíc lidí a podivně se motá kolem chladícího boxu. Nejdřív jsem si toho ani nevšiml, ale pravd a je, že už několik týdnů jsou ty páteční tržby nižší, než by měly být!“ a položí si unaveně hlavu do dlaní.

   Ať je to kdo chce zařekla jsem se, že tomu zlodějíčkovi přijdu na kloub. Je mi strýčka tak líto. Vím, že jeho obchůdek je část jeho já a někdo ho takhle užírá! Nejde jen o kradení zboží ale i o princip. Věřím tomu, že v naší malé vísce se nic neutají, a proto hned při první příležitosti zajdu za svou kamarádkou Petrou. Co já pamatuji, věděla vždycky o každém šustnutí. A mám pravdu. Nejen, že mi zopakovala podrobně to, co strýček, ale měla dokonce i bezva typ, kdo to asi je a kdy si na něj počíhat. Nejspíš jí to přijde jako bezva dobrodružná akce, a tak se sama od sebe nabídne, že za mne v pátek jednou obslouží. Okamžitě a bezmyšlenkovitě jsem jí na její plán kývla a za informace poděkovala.

   Necelý týden uběhl jako voda. Strýčkovi bylo sice divné, že zrovna v pátek mám něco tak neodkladně důležitého, že službu za mne musí vzít Petra, ale tentokrát jsem se dokázala přesvědčivě vymluvit. Zamířím tedy do nedalekého parku na konci vesnice a posadím se na lavičku. Sedím a čekám. Čekám půl hodiny, hodinu až jsou z toho dvě. Stále se nic neděje. Jsem akorát neskutečně naštvaná na Petru, že si ze mne udělala dobrý den. Ale co mě mrzí nejvíc? Že strýčkovi nepomohu. Asi jsem si od toho slibovala moc, akorát promarněné 2 hodiny! Sbírám se pomalu k odchodu, když vtom…! Proboha, vždyť to je určitě on! Pomyslela jsem si. Rychle jsem skočila za keř. Blížil se dlouhými kroky, každou chvíli se zastavil a bojácně se rozhlížel. Tak přeci jen Petra nelhala. Je stále blíž a blíž. Pocítím, jak mě polije ledový pot a na rukou se mi naježí chlupy. Je to určitě on a byl v našem obchode. Pod kabátem cosi schovává. Už čtvrt roku každý pátek, když byl největší zmatek se ztrácely sýry, jogurty a mražené ryby. Sebrala jsem všechnu odvahu a postavila jsem se. Opustila jsem svoji skrýš a nevěřila vlastním očím. Když jsem tomu člověku zblízka pohlédla do tváře, poznala jsem ho. Sice ho znám jen od vidění, ale znám ho. Je z téhle vesnice. On mě poznal též, ale ani ho nenapadlo utíkat a ještě se tvářil ukřivděně. Zřejmě si myslel, že takový zlodějíček jako on nemůže našemu obchodu uškodit. Co jsem měla dělat? Dělala jsem jakoby nic a šla jsem to okamžitě ohlásit na policii.

   Rozum se mi zastavuje nad tím, jací dokážou být lidi drzí. Ovšem hlavní pro mne je, že strýček po dopadení dotyčného zloděje je zase šťastný a usmívá se.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit

Helena Kalašová, OA Slaný, 2. ročník
02. 03. 2010, 16:59


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili: 10 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Albert
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

45.72%

Spíše ano
graf

17.23%

Spíše ne
graf

14.65%

V žádném případě
graf

22.40%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1625
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát