Přestože běžnou klasickou poštu už pár let stále častěji nahrazují e-maily a esemesky, přece jen se v adventním čase začínají plnit bytové schránky vánočními a novoročními pohlednicemi – i když jejich počet jen velmi těžko může konkurovat se záplavou nejrůznějších letáků.
A nejsou to jen děti, které odpočítávají dny, dělící nás od Štědrého večera. Vím o čem mluvím, protože zvláště v posledním půlroce jsem měl několikrát co do činění se svými vrstevníky, kteří žijí v různých domovech seniorů v našem regionu. Vzpomínám na jednu známou starou paní, která každoročně úpěnlivě počítala, zda dostala pohledy od všech známých či příbuzných, kterým přání sama poslala. Velice často - se bohužel - nedopočítala. Po překročení určité magické věkové hranice nacházíváme mezi radostnými gratulacemi stále častěji i obálky s černým orámováním. Snad je to osud, snad nenapravitelný běh života, ale v čase předvánočním působí obálka s oznámením, že odešel někdo, koho jsme znali a s kým se už nikdy nesetkáme, jaksi nepatřičně. U štědrovečerního stolu bude někde někomu kdosi chybět, zůstane nenahraditelná mezera, která se jen stěží bude zacelovat. Veškeré honičky a starosti, které jsme povyšovali nad všechno ostatní, se ve srovnání s nezvratitelným majestátem lidského skonu stávají malichernými a vlastně zbytečnými. Říkáme, že Vánoce jsou svátky pokoje, klidu, míru a lásky. Ale ruku na srdce: kdy jsme si naposledy v klidu a pohodě sedli se svými milými, kdy jsme si naposledy našli čas pro nekonečné a zvídavé dětské otázky? Kdy jsme se uprostřed shonu zastavili? Včera? Nebo před týdnem? Já vím, není čas! Ale budeme ho mít dnes nebo zítra? A nebude pak už pozdě?
Vladimír Rogl
24. 12. 2009, 08:00
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
jeseter - 25. 12. 2009, 14:49:08
bodování
Docela milý vánoční fejeton. Jen zapšklý či nenávistný čtenář mohl ho ohodnotit jedním bodem.
Určitě ano
43.06%
Spíše ano
17.76%
Spíše ne
15.29%
V žádném případě
23.89%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01