Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 20. září 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Slánského archeologa okouzlila Slánská hora

foto
Archeolog Dr.Václav Moucha

V „Biografickém slovníku českých, moravských a slezských archeologů“ se dočteme, že archeolog PhDr. Václav Moucha, CSc. vystudoval prehistorii a národopis na Filosofické fakultě UK v Praze v letech 1951 až 1956 a převážnou část svého profesního života působil v Archeologickém ústavu ČSAV v Praze. Jako dlouholetý spolupracovník slánského muzea se zaměřil především na Slánsko a přispěl tak k rozšíření muzejních archeologických sbírek. Je autorem a spoluautorem odborných publikací, článků a přednášek. V současné době je předsedou Společnosti pro ochranu kulturního dědictví Patria...

S panem Dr. Mouchou se můžeme často setkat na odborně zaměřených akcích a seminářích týkajících se slánské historie, ale i na vernisážích výstav či na prezentacích knih a publikací. Po vernisáži výstavy Václava Krupičky v slánském muzeu jsem položil dr. Mouchovi několik otázek.

Kde jsou kořeny Vašeho vztahu ke Slanému?

Kořeny mého vztahu ke Slanému sahají hluboko do dětství. Bydleli jsme u nemocnice pod dívčí školou, odkud byl krásný a neopakovatelný výhled na klášter a Slánskou horu, dnes nepochybně zastřený pozdější zástavbou. Slánská hora, která se stala do jisté míry i mým osudem, měnila každý den svoji tvář. Vzpomínám na slánský klášter s panem kvardiánem Hyacintem Holickým, kam jsme chodili na nedělní mše, prožili první svatou zpověď a klečeli u oltáře při prvním svatém přijímání, na obecnou školu a spolužáky, se kterými se rád setkávám dodnes. Byla to i spousta krásných zážitků ve městě a jeho okolí, které způsobily, že jsem si rodné město oblíbil a zamiloval. Navíc jsem měl to štěstí, že už jako gymnazista jsem se dostal do kontaktu se slánským muzeem. Tehdejším pracovníkům slánského muzea panu řediteli F. Fořtíkovi, vrch. řed. Karlu Čížkovi a dalším jsem vděčen za to, že mne mezi sebe přijali a dávali mi první lekce z archeologie, mého pozdějšího povolání.

Váš otec byl ale známý lékař, nechtěl jste jít v jeho stopách a studovat také medicínu?

Můj otec byl lékařem v Slaném od roku 1926 a jako primář nemocnice zde působil od roku 1928 po celých dvacet let. Nikdy nenaznačil přání, abych kráčel v jeho šlépějích. Snad proto, že vycítil můj zájem o nejstarší historii. Vyrůstal jsem sice v „lékařské rodině“, ale to můj vztah k medicíně jako oboru ovlivnilo spíše záporně. Byl jsem svědkem toho, jak můj otec po vážných operacích často telefonoval do nemocnice s dotazem, jak se pacientům po operaci daří a naopak, z jak nemocnice telefonovali k nám domů, kdykoliv bylo něco zapotřebí. Poznal jsem, že medicína je spojena s velkou odpovědností a snad podvědomě jsem se obával, že bych ji na svých bedrech neunesl.

K nejstarší historii Vás tedy přivedl kdo?

V současné době se často píše o genech a o jejich předávání dalším generacím. Můj prapradědeček z maminčiny strany byl Karel Vladislav Zap (pozn. red.: český historik a popularizátor vědy Karel Vladislav Zap - 1812-1871 - byl i prvním redaktorem dosud vycházejícího časopisu Památky archeologické), takže možná nějaké geny mého prapradědečka, kterého obdivuji, přešly i na mne (bohužel v menší míře, než bych si přál). Můj zájem o nejstarší historii nepochybně vzbudily hodiny vlastivědy na obecné škole u paní učitelky M. Coubalové.

Co Vás na Slaném nejvíce zaujalo?

Pan profesor V. V. Štech říkával: „Každý někam patří!“. A já mám v knize osudu psáno, že patřím do Slaného (mám to konečně úředně stvrzeno na domovském listu z roku 1943). Ke Slanému a jeho kraji mne váže jeho pohnutá historie a samozřejmě i vzpomínky z mládí. Proto vždy jsem se do Slaného rad vracel, i když musím říct, že Slaný se k mému otci dobře nezachovalo.

Jak a proč?

Počátkem března roku 1948 byl můj otec (tehdy jednapadesátiletý) ze slánské nemocnice vyhozen, aby se pak s obtížemi protloukal po různých nemocnicích. Vzpomínám si, že jeho první místo po „vyakčnění“ ze Slaného bylo v Tachově, kde ještě pracovaly německé ošetřovatelky a můj otec s nimi hovořil v jejich mateřštině, což ovšem způsobilo nelibost. Takže otce opět vyhodili. Na krátkou dobu se dostal do nemocnice v Ústí nad Orlicí a odtamtud do Nového Bydžova. Tam byl šťastný, protože na tamním gymnáziu maturoval v roce 1916 a v městě ještě zastihl některé své spolužáky. Ovšem zase se znelíbil a v roce 1952 se dostává do nemocnice v Nové Pace, kde jako primář chirurgie zůstává až do svého odchodu do důchodu.

Únorový puč bohužel poznamenal spoustu lidí. Měl jste nějaké problémy i Vy? 

Já jsem maturoval v roce 1951 a zvláštní komplikace jsem neměl, snad proto,že jsem se zajímal o archeologii, která byla tehdy vnímána jako neškodný obor. Takže já jsem tou maturitou dobře prošel na rozdíl od mých osmi nešťastných spolužáků, kteří k maturitě nebyli připuštěni. Stali se obětí celostátní akce nepřipustit k maturitě studenty „se špatným poměrem k dělnické třídě.“ Podobné čistky byly na všech gymnáziích - ovšem na rozdíl od jiných ústavů slánské gymnázium (nepochybně pod vnějším tlakem) bylo velice horlivé a postihlo rovnou osm spolužáků (čtvrtinu naší třídy), zatímco na některých jiných ústavech to „odnesli“ jeden nebo dva studenti. Naštěstí se vše obrátilo k dobrému a po roce tito mí spolužáci mohli odmaturovat. Maturitu dobře složili a v životě se velice dobře uplatnili.

Vraťme se raději k příjemnějším stránkám života. Co je Vašemu srdci ve Slaném nejbližší?

V současné době je pro mne práce v terénu již méně snadná a proto spolupracuji dále se svým „mateřským“ ústavem a hlavně se slánským muzeem, kde zpracovávám nálezy získané při výkopech v minulých letech. Jde především o nálezy ze Slánské hory, která je mi stále blízká. Těší mne, že archeologické nálezy uložené v slánském muzeu jsou ceněny i  odbornou veřejností, jak o tom svědčí žádosti o zapůjčení některých exponátů na výstavy, i zahraniční. 

Slánské hoře ale hrozila likvidace...

Slánská hora je v archeologickém světě známá, neboť přispěla k poznání posloupnosti kultur v pozdní době kamenné. Byla osídlena, ovšem s krátkými přestávkami, od konce mladší doby kamenné (asi 4800 let př. Kr.) přes dobu bronzovou a železnou až do 10. století, tedy na počátek naší národní historie. Každé osídlení po sobě zanechalo tzv. „kulturní vrstvy“ (tj. vrstvy s archeologickými nálezy), které nám umožňují rozlišit starší nálezy z vrstev hlouběji uložených od mladších nálezů z vrstev umístěných blíže povrchu (předpokladem ovšem je, aby vrstvy nebyly nějak porušeny). Toto souvrství na některých místech dosahovalo mocnosti až tří metrů, což je v našem prostředí situace zcela výjimečná. Slánskou horu čekal smutný osud, že bude pohlcena stále se rozšiřujícím kamenolomem. Naštěstí pan profesor V. V. Štech a místní obhájci památek se tomu vzepřeli. Navíc si obyvatelé z okolí Slánské hory stěžovali, že při odstřelech v kamenolomu jejich domy praskají. Ještě za vysokoškolských studií jsem byl pověřen, abych na svahu Slánské hory provedl před stále postupujícím kamenolomem archeologický záchranný výzkum. V současné době se pokračuje ve zpracování získaných nálezů.

V červnu slavilo Gymnázium V. B. Třebízského Slaný 350 let svého trvání - jaká je podle Vás jeho úloha ve Slaném?

Letošní jubilejní rok založení slánského gymnázia přesvědčivě prokázal, že slánské gymnázium je nedílnou součástí města a že město s gymnáziem dobře spolupracuje. Studenti slánského gymnázia dosahují jak v národních, tak mezinárodních soutěžích a olympiádách dobrých výsledků, což dokládá dobrou úroveň výuky. Slánské gymnázium navazuje kontakty i s vysokými školami – a to je rovněž velice dobré. Přejme slánskému gymnáziu do dalších let hodně úspěchů a hlavně dobré pedagogy a zanícené studenty.

Deset let jste předsedou společnosti Patria. ...

Po změně režimu v roce 1989 nastalo období, kdy se obnovovala i spolková činnost. Ta byla v době totality zcela potlačena. Spolky byly zrušeny a zůstaly pouze spolky typu zahrádkářů, houbařů, chovatelů drobného zvířectva nebo bohatě dotované, dnes trpký úsměv vzbuzující „Svazy“ (Svaz československo – sovětského přátelství, Svaz pro spolupráci s armádou, Svaz spisovatelů a pod.). Slánský „Musejní a literární spolek Palacký“ byl rovněž zrušen a s ním zanikla i jeho ročenka „Slánský obzor“ vydávaná od roku 1893. Milovníci historie Slaného v roce 1991 založili Společnost pro ochranu kulturního dědictví PATRIA s hlavním cílem obnovit Slánský obzor, což se díky úsilí zakladatele a prvního předsedy Společnosti pana JUDr. Vladimíra Dvořáka podařilo. Po jeho náhlém odchodu mi Společnost projevila důvěru a poctila mne předsednictvím. Význam Společnosti spočívá nejenom ve vydávání Slánského obzoru nebo dalších publikací (např. „Srpnové dny 1968 ve Slaném“), ale i v podávání různých námětů. Tak jsme např. přišli s návrhem, aby na Masarykově náměstí bylo v dlažbě označeno místo, kde stával mariánský sloup. Náš námět byl akceptován a dokonce rozšířen: na stejném místě bude možná instalován mariánský sloup, který je v současné době na slánském hřbitově. Podrobnější údaje o činnosti Společnosti jsou každoročně uveřejňovány formou výroční zprávy ve Slánském obzoru (www.slanskyobzor.cz).

Proč se má podle Vás dnešní generace zabývat historií?

V úvodu jedné kroniky jako poselství budoucím generacím kronikář napsal: „Naše skutky nechť jsou Vám chloubou i výstrahou!“ Slova, která vystihují vše! Dnešní generace by se minulostí měla zabývat, zamýšlet se nad ní a to proto, že v mnoha směrech se bohužel historie opakuje. Kdybychom minulost znali, mohli bychom se vyvarovat mnoha nedobrých věcí, které nás trápí v současnosti.

Máte nějaký vzkaz pro Slaňáky?

Přál bych všem Slaňákům, aby měli svoje město rádi, aby zde žili spokojeně a také, aby pro své město něco dobrého vykonali.

Vladimír Rogl
20. 01. 2009, 23:25


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 8. Čtenáři celkem udělili: 40 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Oleg
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

48.94%

Spíše ano
graf

17.33%

Spíše ne
graf

14.44%

V žádném případě
graf

19.29%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1177
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát