• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Standa Berkovec oslavil narozeniny na komínu ČKD

Na vrcholu svého „padesátkového“ komínu v ČKD spolu s fotografem Martinem Vyštejnem. Foto ungerhoff Hugo

Standa Berkovec oslavil narozeniny na komínu ČKD

Standa Berkovec je rodilý Slaňák, a to velmi známý. Do základní školy chodil na nynější gymnázium na Smetanově náměstí, vyučil se tiskařem u slánského tiskaře Kočky, pak absolvoval střední průmyslovou školu grafickou v Praze a dálkově vystudoval novinařinu na Univerzitě Karlově. Počátek jeho rozhovoru pro Slánské listy původně vznikal pár dní poté, co se znovu, díky výsledku v komunálních volbách, vrátil do komunální politiky jako člen slánského zastupitelstva. 

Ještě než článek vyšel, dozvěděli jsme se ale, že Standa Berkovec se chystá na výpravu do Afriky. A tak jsme počkali, až se vrátí a podělí se s námi nejen o své názory na slánskou politiku, ale hlavně o dojmy z jeho cesty na africký kontinent. První otázky však směřují k jeho činnosti ve Slaném.

Slyšel jsem, že jste, chvíli po volbách, neobvyklým způsobem oslavil své padesáté narozeniny?

Oslavil jsem je v divadle, což by nebylo tak neobvyklé, ale tentýž den odpoledne jsem vylezl na komín bývalého ČKD. Komín má téměř 50 metrů, tak se to ten den k narozeninám hodilo. Protože to byl už můj třetí výstup na nějaký komín, mohl jsem se stát členem Svazu komínářů České republiky.

O vás je známo, že máte v oblibě vzrušující činnosti plné adrenalinu, ale proč právě lézt na komíny?

A proč ne? Jsem také tak trochu horolezec (Standa Berkovec má za sebou i výpravy do Himalájí – pozn. autora) a komíny jsou jako výškový objekt i stavba samotná velmi zajímavé. Chystám se také na pekárenský na Pražské, tam se například leze vnitřkem. Krásné na tom je, že každý komín má svou zajímavou historii, svůj vlastní půvab. Třeba ten v Benaru je zase jiný. Zatím si zjišťuji o slánských komínech informace z vlastního zájmu, ale možná by nebylo od věci to nějak zpracovat. Třeba o tom menším komínu, co je pod slánskou horou, o tom zatím nevím vůbec nic.

Copak se to smí, lézt někomu na komín?

Ale ano, to je všechno legální. Náš svaz to vyřizuje, osloví se majitel, například podnik. Musíte podepsat, že nic nepoškodíte, vždyť tam bývají například antény a další zařízení. Také musíte podepsat revers kvůli možnému zranění.

Dobře, slezme z komínu a podívejme se na zastupitelstvo. Proč jste se vrátil do komunální politiky?

Myslím, že celý život se snažím Slanému nějak pomáhat a přispět. Patrné je to například u Dividýlka Slaný. Když se podíváte do toho sálu, je tam pětatřicet let mého života. Ten znak nahoře jsem například maloval už v lavici na grafické průmyslovce. Dividýlko děláme celý život a zcela zadarmo. Vrátil jsem se do zastupitelstva i proto, že v řadách nezávislých jsem kandidoval už vícekrát. Je mi sympatické, že tam není stranickost, ale netajím se tím, že jsem sympatizant ODS a vždy jsem byl.

Co konkrétně byste rád ve Slaném ze své pozice zastupitele prosadil?

Dnes už není moc velký rozdíl mezi levicí a pravicí. Sám mám velké sociální cítění a to dělení, jaké se u nás často používá, myslím neodpovídá obsahu těch myšlenek.

A na komunální úrovni by ani nějaké velké spory být neměly. Nejsem zastupitel, který by přišel a najednou chtěl něco svého prosazovat. Rád a koordinovaně pomůžu věcem, které se ve Slaném připravují. Nemám rád zdlouhavé debaty o maličkostech, které nejsou rozhodující. Jsem novinář, živím se slovy, tak vím, že je možné mnohé věci řešit rychleji a nikoliv jen beze smyslu povídat a povídat. Rád budu působit v zastupitelstvu i v tomto směru, tedy tak, aby se věci z hlediska času a energie efektivně projednávaly.

Nedávno jste chyběl na zasedání zastupitelstvo proto, že jste byl na výpravě v africké Zambii, proč jste jel právě tam?

Přítel MUDr. Stanislav Kusý z našeho Rotary klubu Praha tam před šesti lety vybudoval kliniku. Jeli jsme tam natočit hodinový dokument pro ČT2 – hlavně o klinice, ale také o Zambii. Producentem je vynikající televizní tvůrce Tomáš Kaucký a o skvělou kameru se postaral Josef Nekvasil.

Proč klinika právě v Zambii?

Pokud jde o zdravotnictví v Zambii a v Africe vůbec, zapomeňte na všechno, na co jste zvyklí z naší pohodlné severní polokoule. Zapomeňte na to, že jste nikdy neměli hlad, že jste měli vždycky svou postel a že vám maminka s tatínkem dávali k narozeninám dort. Zapomeňte na lékařskou pohotovost, sanitky a návštěvy u libovolného doktora – specialisty. Nic z toho v této části Afriky chudí lidé neznají.

Jak se to vlastně podařilo?

Doktor Standa Kusý je rotarián. Je to ryzí muž, který se patrně pro poslání doktora narodil a v kombinaci s toulavými botami ho snaha pomáhat zcela neomylně přivedla do Afriky. S pomocí českých ministerstev zdravotnictví a zahraničí, programů pro rozvojovou spolupráci a za podpory Rotary klubu Praha vybudoval před šesti lety v hlavním městě Lusace zambijsko českou kliniku. Protože moc dobře ví, že tohle je jediná opravdu účinná forma pomoci. Znáte to úsloví - nedávej hladovějícímu rybu, ale dej mu udici a nauč ho lovit! Je prokázáno, že v případě posílání finančních prostředků nebo beden s materiální pomocí se dostane k těm potřebným zhruba jedno procento. Mám bohužel stejnou zkušenost s humanitární pomocí v době jugoslávské války v devadesátých letech minulého století. Kombinace kšeft a úředníci – to je mor všude na světě.

Vy jste tam tedy jel kvůli natáčení dokumentu pro televizi, co jste na místě poznali?

Z kliniky jsme byli nadšeni! Pracují tam české sestry a studentky z Jihočeské univerzity, čeští doktoři a také zambijské sestry. Klinika ošetří ročně kolem 7000 pacientů zdarma, ovšem na svoji činnost si také částečně opatřuje prostředky vlastní prací – léčením těch movitějších.

 S klinikou souvisí celé spektrum sociálních, medicínských, kulturních a společenských projektů. Klinika pravidelně školí zdravotní sestry a porodní sestry. Opatřila pro ně dokonce české mopedy tak, aby byly mobilní. Za pacienty je třeba jezdit, protože lékařů – zejména těch odborných – je v Zambii málo. Jen pro ilustraci – na jednoho očního specialistu připadá jeden milion obyvatel! Klinika také vybudovala truhlářskou dílnu, ve které český odborník učí mladé Zambijce řemeslu. Dalším projektem je adopce zambijských dětí na dálku. Když zaplatíte 7600 českých korun, pořídíte pro jednoho školáka uniformu, rok docházky ve škole, učebnice a také sociální a zdravotní péči. Po internetu jste pak informování o jeho studijních výsledcích. Klinika žije také velmi čilým společenským a kulturním životem, pořádá výtvarné výstavy českých a zambijských dětí. Kromě několika velvyslanců tam přišel i jejich neoficiální šéf, papežský nuncius. Práce kliniky si v Lusace opravdu váží, několikrát ji ocenila dokonce první dáma - manželka presidenta Mwanawasy. Klinika vytvořila taky projekt Street children, protože na ulici je spousta sirotků po rodičích zemřelých na následky AIDS. Učí děti základním hygienickým návykům, cvičí s nimi, nacvičuje hudební vystoupení, krmí je a dává jim balíčky se základními hygienickými potřebami.

Sláva Pilík
27. 03. 2007, 13:15

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.