Kliknte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 16. října 2021 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Upír má o kolečko víc

foto
Všestranný komediant Václav Upír Krejčí je ozdobou večírků, vernisáží i mejdanů. Foto Vladimír Rogl

Čtyřiapadesátiletý herec, klaun, mim, fotograf, básník, scénárista a publicista Václav Krejčí se původně vyučil elektrikářem. Ačkoliv od mládí hrál v ochotnickém divadle, teprve po vojně vystudoval obor pantomimy na Lidové konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a naplno se věnoval umělecké dráze, kterou převážně zasvětil dětskému divákovi.
Hrál v několika filmech, například čerta v pohádce s Čerty nejsou žerty a kromě několika knih veršů napsal i řadu knih právě pro děti. Účinkování v Mim-triu s Milošem Nesvadbou a Světlanou Nálepkovou, spolupráce s divadlem Semafor a moderování v televizních dětských zábavných pořadech mu přineslo značnou popularitu. Upír bývá i ozdobou mnoha vernisáží, křtů knih i společenských setkání. A právě na jednom takovém setkání u slovenského fotografa a světoběžníka Karolka Benického jsem Upíra potkal a položil mu pár otázek.

Rád bych se zeptal, proč Vám říkají Upír?

Ta přezdívka se stala neoddělitelnou součástí mého jména a mám ji už od základní školy. Váže se k tomu taková malá příhoda, která se přihodila během školního představení, kdy vypadla elektrika. Mě v tom momentu napadlo trochu postrašit své spolužáky a hlavně spolužačky. „Náhodou“ jsem měl u sebe svíčku a sirky, škrtl jsem, zapálil svíčku a zespodu si osvítil obličej, diváci začali křičet a holky bát. Všichni křičeli - upír, upír! Od té doby mi tak začal říkat pomalu celý Rakovník, což mne tehdy trochu mrzelo, ale už se nedalo nic dělat, přezdívka byla na světě. Teprve mnohem později mi poradil pan profesor Bošek, abych si jméno ponechal jako jméno umělecké, s tím, že to bude mít vliv na rychlejší vzestup na vrchol slávy. A musím říci, že měl pravdu. Rád bych ale podotknul, že namísto toho, abych lidem krev vysával, tak jim ji naopak do žil napumpuju.

Neměl ten výpadek proudu vliv na to, že jste se šel učit elektrikářem?

Dá se říci, že Odborné učiliště silnoproud v Hluboké nad Vltavou jsem absolvoval na přání táty. Sebekriticky ale přiznávám, že ze silnoproudu si pamatuju vlastně už jenom to, že se na to nesmí sahat . Potíž je ale v tom, že díky svému vyučení jsem stále „osoba pověřená“ a kdybych si něco na elektrice udělal sám a někomu se kvůli tomu stal malér, tak bych se dostal do průšvihu. Takže to je ten hlavní důvod, že se do elektriky zásadně nemotám a je nám oběma – tedy elektrice i mně – dobře!

I když uznávám především školu života, tak do těch „normálních“ škol jsem chodil s přáním, abych nebyl tak úplně blbej.

Chtěl jste být hercem odjakživa?
Ano,hercem jsem chtěl být odjaktěživa, ale zcela určitě jsem se narodil jako klaun. Ale mám i celou řadu dalších profesí – ať už se jedná o zpívání, básnění či fotografování – to všechno dohromady dělám hrozně rád. Kromě toho ale tuze rád do všeho rejpám.
Kdo Vám poradil ten Váš věčně rozčepejřený účes?

Podobný účes nosil přece Stan Laurel z legendární dvojice Laurel a Hardy, kterou jsem miloval – tedy Laurela o něco víc. Právě on nosil takové ty zvednuté vlasy jako teď já. Pokud se týká vousů – tak to je vlastně protest proti tomu, že jsem se na vojně musel holit denně. Jakmile jsem se vrátil z vojny, tak jsem se zařekl, že se už nikdy holit nebudu a taky jsem to dodržel.

Díky účesu a fousům vypadám tak, jak vypadám a rozesmávám lidi. Někdy i ty, kteří se vůbec smát nechtěli. A v tom je možná právě to kouzlo nechtěného nebo chcete-li i chtěného humoru.

Je tedy dělat legraci opravdu taková legrace?
Já bych spíše řekl, že je to akési čudné, protože mívám někdy pocit, že o humor není až tak velký zájem. Zdá se mi, že lidi mají představu, že ten, kdo je vážný nebo se tak tváří, je chytrý, a ten, kdo se směje, je blbec a hňup. A přitom právě opak je pravdou. Ale ono se není čemu ani divit, když lidi vtip a humor vyměnili za úchylné šmírování – realitšou. Je přímo děsivé, kolik Čechů si pustí televizi a sledují v ní blbosti jako telenovely. Tito lidé vlastně nežijí, ale nechávají za sebe žít někoho jiného. Je mi jich vlastně líto.

Hrajete převážně pro děti. Kde všude míváte představení?
Úplně všude, po celé republice. Když už někam přijedu, tak jakožto tzv. „multifunkční“ umělec udělám odpoledne blok pro děti, večer blok pro dospělé a když je zájem – a on většinou je – uděláme třeba s Ivo Pešákém nebo Pivrncem Urbanem ještě noční šou. Takže pořadatelé mají za málo peněz hodně muziky!

Vraťme se ještě k dětem. Rozumí legraci lépe než dospělí?
To dost dobře nevím, ale vím velmi dobře, co chtějí. Ony opravdu nestojí o rodiče, strejdy a babičky, kteří na ně šišlají a dělají ňu, ňu, ňu. Když se narodila naše dcera Klárka, tak jsem viděl, že je to už hotový člověk, i když nemá v makovici právě databanku informací, jako někteří dospělí. A s takovým tvorem opravdu nelze hovořit a jednat jako s nějakým blbečkem.

Pardon! Vždyť Vy na jevišti s dětmi doslova někdy blbnete...

To jo, ale blbnu na jejich úrovni. Zjistil jsem, že to umím a že to děti ode mě taky tak berou. Pro děti u nás hraje hodně umělců, ale řada z nich to absolutně neovládá, což je tristní! České děti jsou vynikající diváci, protože nedokážou lhát a když se jim něco nelíbí, dávají to jasně najevo, například tím, že se začnou bavit mezi sebou a jeviště i s hercem, který je nudí, prostě ignorují. Když končívám svá dětská představení, tak jim někdy říkávám, že jsem nabyl dojmu, že jsou nejlepší děti na celém světě a že si to mohou říkat ode dneška do svých nejdelších životů.

Kdy vlastně končí dětství a kdy začíná dospělost?

Naši zákonodárci chtěli i tuto záležitost zaškatulkovat do zákonů, ale ono to je trošičku jinak. Při svých vystoupeních někdy dávám dětem hádat, kdy končí dětský život a začíná život dospělého člověka. Hádají různý věk a já jim nakonec sdělím - možná, že máte pravdu, ale dětský život končí tehdy, když uvidíte nějakou křivdu a nezasáhnete, protože děti jsou děsně spravedlivé. Proto buďme celý život dětmi, abychom ty křivdy z našich životů vyhnali!

A Vy osobně - jste takové věčné dítě?

Určitě. A nevadí mi ani, když o mně škarohlídové říkají, že já jako Upír - mám o kolečko víc!

Vladimír Rogl
16. 03. 2010, 20:13


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Havel
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.75%

Spíše ano
graf

17.53%

Spíše ne
graf

14.27%

V žádném případě
graf

23.46%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2208
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát