Kliknte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 16. října 2021 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Daniel Koťan má rád pohádky

foto
Herec Daniel Koťan. Foto Vladimír Rogl

S mladým hercem Danielem Koťanem jsem se setkal před představením Molierovy komedie Chudák manžel, se kterou přijel do Brandýsku v rámci oslav 200. výročí založení místní školy soubor Divadla Julie Jurištové. Kouzlo okamžiku spočívalo totiž ve skutečnosti, že pan Koťan je absolventem právě této školy.

Daniel Koťan skončil školní docházku v roce 1996 a přihlásil se na hudebně dramatickou konzervatoř v Praze - obor herectví.

Chtěl jste být hercem už jako malý chlapec?

Jako malý kluk jsem chtěl být vším. Lákaly mne různé zajímavé profese, které jsem viděl kolem sebe a každou chvíli jsem chtěl být něčím jiným - asi jako každé jiné dítě.

Popelářem?

Popelářem zrovna ne a dokonce ani ne policajtem, ale třeba učitelem. Když se na to dívám zpětně, tak určitě právě v tomto povolání stále nacházím značné herecké prvky.

Teď vážně. Kdy jste v sobě objevil nutkání stát na prknech znamenající svět?

Řekl bych, že tak od páté třídy, kdy mne divadlo a zvláště veškeré dění za oponou doslova fascinovalo. Se školou jsem začal navštěvovat Klub mladého diváka, kde jsem se utvrdil v tom, že je to zajímavá práce, kterou bych rád dělal. Představení a divadlo vůbec mne zajímalo čím dál tím víc, a proto jsem se přihlásil do dramatického kroužku v Základní umělecké škole ve Slaném, kde jsem se učil poznávat herectví a to, jak to je s prožitkem jednotlivých postav. Samozřejmě, že to nešlo ještě tak do hloubky, jako pak později na konzervatoři.

Chodil jste do nějakého recitačního nebo dramatického kroužku?

Ano, tím vším jsem prošel a dokonce jsem se zúčastňoval i různých recitačních soutěží. V osmé třídě jsem se dokonce umístil v okresním kole na Kladně na prvním místě a dostal jsem se až do celostátního kola, které probíhalo v Ústí nad Orlicí. A tam jsem byl druhý.

Co následovalo po skončení konzervatoře? Nastoupil jste do nějakého divadla?

Do stálého angažmá jsem nenastoupil, ale zato už v průběhu studia jsem hrál v divadle Skelet, kterému tehdy šéfoval Pavel Trávníček. Hrál jsem tam tehdy prince v Popelce.

Ve Skeletu v té době doslova „frčel“ muzikál Mrazík. V tom jste nehrál?

Tak ten mi, bohužel, unikl. V současné době jsem na volné noze a v divadlech hostuji. Je to například v Divadle u hasičů, v divadelní společnosti Harlekýn u pana Hanzlíčka, v Divadle Julie Jurištové, se kterou jsem se seznámil právě ve Skeletu, nebo v divadle Bráník. Tam jsem hrál například v představení Pokrevní bratři.

To byl název filmu o indiánech. Tohle je taky indiánka ?

Kdepak, o indiánech ta hra opravdu není, ale je to krásný muzikálový příběh o dvou bratrech-dvojčatech, kteří o sobě nevědí a přitom se jejich osudy a životy neustále proplétají. Teprve až dorostou, tak se potkají na hřišti a dokonce se oba zamilují do jedné dívky. V něm jsem si pěkně zazpíval a dokonce i zatancoval.

Takže jste i tanečník...

No, ten tanec už není to, co to bývalo. Daleko raději zpívám a zpívám rád. Právě zpěv mohu dobře uplatnit v Divadle Julie Jurištové, kde se hodně hrají muzikálové pohádky pro děti a zpívání je tam velmi důležité. Mně se na těchto pohádkách líbí především jejich úprava, kterou provádí buď sama paní Jurištová nebo s pomocí Dany Bartůňkové.

Divadlo Julie Jurištové je často na zájezdech, ne?

Dokonce velmi často. A jsem velmi rád, že si soubor našel cestu i na Brandýsek, kde v sále restaurace Na Veverce hrajeme každý půlrok jednu ze svých pohádek. A jsou to právě pohádky z dílny paní Jurištové. Nejbližší termín bude 21. května, kdy tu hrajeme Obušku z pytle ven. V této pohádce hraji taky a hraji i v muzikálu Čertovský mariáš. Přestože miluju činohru, líbí se mi i pohádky a hraji v nich strašně rád.

Jakými jsou děti diváky?

Dítě, to je ten nejupřímnější divák. Děti totiž dají zcela zřetelně a nekompromisně najevo, zda se jim hra líbí nebo nelíbí a poví vám všechno na rovinu.

Máte sám nějakou vysněnou roli?

Mám, ale ponechám si to zatím pro sebe. Přiznám se, že zatím nejsem v takové pozici, abych si mohl role vybírat a musím přijmout takovou roli, která je mi nabídnuta. Ono v málokteré profesi se musí tak poslouchat, jako právě v divadle. Tam platí beze zbytku, že maminka a režisér mají vždycky pravdu.

V kterých představení hrajete?

Kromě pohádek hraji i ve „večerce“ - tak říkáme večerním představením pro dospělé. A to ve staropražské veselohře Okénko, kterou napsala Olga Scheinpflugová a kde hraji spolu s Danou Batulkovou, Květou Fialovou a Petrem Štěpánkem. Já zde mám roli studenta Divíška z pátého poschodí.

Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?

Rád bych poděkoval všem lidem, kteří chodí na naše představení a ty, kteří ještě nechodí, bych rád pozval. Určitě se nebudou nudit.

Vladimír Rogl
30. 03. 2010, 14:36


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Havel
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.75%

Spíše ano
graf

17.53%

Spíše ne
graf

14.27%

V žádném případě
graf

23.46%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2208
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát