• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Jiří Kodera z Lotouše kritizuje postup města Slaného

Obecní rarita - v Lotouši - Písku není kus pořádného chodníku. Foto Sláva Pilík

Ve Slánských listech jsme v červenci přinesli článek „Místostarosta Hložek se pokusí napravit situaci v Lotouši“. Šlo o další pokračování série článků o případu, který je spojený s problematickým pronájmem a později ještě problematičtějším prodejem parcely č. 215, původně místní komunikace, vlastníkům přilehlých domů. Způsob a hlavně argumenty, které město Slaný uvádí ve vysvětlení svých kroků, se nelíbí místním lidem. Z nich největším kritikem postupu města vůči jeho místní části Lotouš je pan Jiří Kodera. Právě on reagoval na uvedený článek další kritikou města Slaného i jeho místostarosty Jaroslava Hložka.

„Pan místostarosta Hložek uvedl v článku pochybné argumenty a osobní názory, se kterými nelze souhlasit. V zájmu pravdy a v zájmu místních občanů jsem se rozhodl na tento článek reagovat a pokusit se i veřejnost seznámit s podstatnými souvislostmi,“ říká pan Kodera.

Podle něj tím, že Městský úřad Slaný pronajal od roku 2004 část místní komunikace soukromým osobám, byl dlouhodobě porušován zákon č. 13/97 o pozemních komunikacích. Po mnoha stížnostech proti takovému pronájmu se Slaný rozhodlo prodat pronajatou plochu nájemcům, a tak město upřednostnilo soukromý zájem na úkor zájmu veřejného. „Místní občané o záměru nevěděli ani v případě pronájmu, ani při prodeji a tuto manipulaci s místní komunikací odsuzují. Před pronájmem měla komunikace dva jízdní pruhy pro obousměrný provoz a byla pro nás velmi potřebná. Nešlo nikdy o nevyužívaný či nepotřebný majetek, jak se často městem Slaný uvádí. Vždyť naše osada Lotouš-Písek nemá ani náves,“ pokračuje pan Kodera a já mu pokládám několik otázek.

Jako argument se uvádělo při prodeji také, že parcela je podsklepená, je to pravda?

Takový argument k prodeji parcely musí místní občany doslova šokovat, protože je to naprostý nesmysl. Pouze za domem č. 14 je pod terénem malý sklípek, který zasahuje pod komunikaci asi dva metry. V žádném případě nezasahuje pod jízdní pruh vozovky, který byl nejdřív pronajat a později dokonce prodán. Za domem č. 13 není vůbec žádné podsklepení, pouze tam má majitelka tři nádrže na dešťovou vodu, které zabírají šířku jednoho metru. K účelu prodeje dokonce slánský městský úřad nechal vyčlenit prodávanou parcelu a změnit dosavadní užití na „zeleň“. Domnívám se, že zastupitelstvo Slaného tak rozhodovalo bez znalosti věci, vždyť i v návrhu na prodej byl uveden nepravdivý údaj, že jde o nezpevněný terén. A to není pravda. V prodávané šíři parcely je totiž jeden jízdní pruh vozovky se štětovaným podložím a povrchem zpevněným štěrkem a šotolinou, která je nyní vydávaána k účelu prodeje jako zeleň. Zajímavý je také názor pana Hložka, že před třemi lety viděl jak tu „trčely ze země průduchy ze sklepů“. To je velký omyl a myslím, že se pan místostarosta s nikým tady nekontaktoval, aby skutečnost zjistil. Patrně si spletl odpadní roury z okapních žlabů na zadních stěnách obou domů č. 13 a 14, jinak to nedovedu pochopit.

V článku se místostarosta odvolává na odpověď z ministerstva dopravy, že zbylá část komunikace má šíři, která postačuje pro místní komunikace. Co tomu říkáte?

Panu Hložkovi sice podléhá odbor dopravy a silničního hospodářství, ale přesto ho musím touto cestou upozornit, že se na toto chybné stanovisko nemůže odvolávat. Za prvé při výjezdu z místní komunikace na silnici I/7 na rohu u domu čp.25 stojí mohutná lípa, vysazená v roce 1930 na počest 80. narozenin prezidenta T.G.Masaryka. Mezi ní a protilehlým oplocením nyní již prodané parcely zbyl průjezdní profil pouze 4,8 metru a to je málo. Minimální šířka má být podle předpisů a norem pro místní komunikace šest metrů. Dále je třeba poukázat na velmi závažný fakt, že město prodalo i koncovou část parcely č. 215/2 k silnici I/7 v délce 3,8 metru, která nebyla pronajata. Přitom zastupitelstvo města Slaného schválilo 27. března 2010 na základě předloženého návrhu pouze prodej dosud pronajatých ploch. Prodej této části parcely tedy nebyl takto zastupitelstvem schválen a měl by tedy být právně neplatný.

Jak vidíte v těchto souvislostech problém s chodníky v Lotouši - Písek?

Měli jsme tu 24 let stavební uzávěru. Až do roku 2007. Po jejím zrušení se očekávalo, že město Slaný projeví snahu dohnat to, co se tu za tu dobu zanedbalo. Bohužel dosud zde nebyl vybudován ani metr chodníku, jen se hledají výmluvy. Nejdříve ty, že jde o pozemky Ředitelství silnic a dálnic. Jenže odtud jsem získal stanovisko, že chodníky v obcích nejsou součástí silnic. Řeknu to zkráceně, prostě, že je v kompetenci obcí, zda obec zajistí geometrický oddělovací plán pro výstavbu chodníku a ŘSD následně uzavře s obcí darovací smlouvu. Dopis jsem předal slánskému odboru dopravy, takže na ŘSD se vymlouvat by už nemělo být možné. Jenže ony se najdou i jiné výmluvy jako právě v uvedeném článku, kdy místostarosta uvádí, že v osadě se odjakživa chodilo po travnatém pásu zeleně a že na vině toho, že část této pěšiny je nyní neprůchodná není majitelka parcely, která pozemek, přes kterou pěšina vede, zahradila. Že na vině jsou špatné sousedské vztahy jednoho ze sousedů. Ale to tak není.

V čem to tedy je?

Chtěl bych říci místostarostovi Hložkovi, že vina nespočívá v sousedských vztazích, ale v nečinnosti města Slaného a jeho úřadu. Ten nezajistil podmínky pro pěší provoz. Sousedské vztahy s novousedlíky se zhoršily od té doby, kdy Slaný podpořilo jejich sobecké zájmy, když jim pronajal část místní komunikace včetně jednoho jízdního pruhu vozovky na úkor místních občanů i veřejného zájmu. Je to o to pozoruhodnější, že domy těchto nájemců mají průčelí zcela na opačné straně, tedy u silnice na Byseň. Ani argument, že tu chodí pár lidí, neobstojí. Je to jen účelová snaha zpochybnit potřebu vybudování chodníku, aby to Slaný nic nestálo. Pravda je taková, že zde chodí mnoho lidí. Kromě místních občanů také jejich příbuzní a známí, občané s kárkami pitné vody od autocisterny (Lotouš-Písek nemá vodovod a voda ve studních je nekvalitní - pozn. autora). Běhají tu děti, chodí tu občané tělesně postižení, úřední osoby, houbaři, turisté zastavují se zde denně stovky osobních a nákladních aut. Jejich pasažéři zde nakupují od prodejců ovoce, zeleninu, zemědělské výpěstky. A kolem nich projíždí často více než tisíc aut za hodinu, je to tu prostě velmi nebezpečné.

Jaké vidíte vy sám, jako starousedlík, řešení této obtížné situace?

Pan místostarosta slibuje, že se pokusí jednat s majitelkou domu čp.13, kolem nějž býval průchod pro pěší. To měl ale slánský úřad udělat dříve než prodal pronajatou parcelu a dokonce navíc i koncovou část, jak jsem již uvedl bez souhlasu zastupitelstva. Tím se nejen zhoršily dopravní podmínky při výjezdu a vjezdu se silnici I/7, ale zkomplikovaly se i podmínky pro vybudování řádného chodníku od místní komunikace. Jediným řešením nyní je vybudovat chodník na silničním pozemku podél silnice I/7, který je v majetku ŘSD a v oblouku křižovatky ve směru na Byseň na parcele č. 216/1, která je v majetku města Slaného. K tomu je ale nutno urychleně zpracovat projektovou dokumentaci. Že se podaří dohodnout s majitelkou znovu bývalý průchod pro pěší, to si myslím je představa nereálná až naivní.

Sláva Pilík
11. 10. 2010, 15:56

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.