• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Proč se na Hájích objevily hromady stavební suti?

Letos v září se stavební suť objevila na Hájích znovu. Prý se bude recyklovat na místě. Foto Sláva Pilík

V měsíci září se na okraji lesoparku Háje nad parkovištěm u 1. ZŠ objevily obrovské hromady stavební suti. Na první pohled skládka, která do samé blízkosti laviček sloužících k odpočinku nepatří. Pohled na tuto spoušť vyvolal zjevnou nelibost veřejnosti a kritiku občanů, kteří se obrátili také na naši redakci. V minulých dnech jsme se tedy snažili zjistit příčinu a důvody této události.

S našimi otázkami jsme se obrátili nejdříve na místostarostu Jaroslava Hložka, do jehož gesce oblast životního prostředí a tudíž také lesopark Háje patří. Chtěli jsme vědět, proč se do lesoparku tento materiál naváží, odkud pochází a jak je zdokladován, tedy zdali není toxický či jinak do lesoparku nevhodný. Chtěli jsme také znát, jaké s tím má či bude mít město náklady a vůbec okolnosti této události. První odpověď na některé naše otázky nám poskytla prostřednictvím místostarosty vedoucí odboru životního prostředí Helena Mohylová s tím, že jde o pokračování revitalizace lesoparku. „Na Hájích žádné skládky nejsou, pokud nemáte na mysli poházený odpad od neukázněných občanů. Na revitalizaci obou částí lesoparku Háje byly zpracované odborné Studie obnovy. Kromě kvalitního dendrologického posudku jednotlivých stromů v porostu se zabývají samozřejmě také zlepšením prostorového uspořádání lesoparku, přístupem do něj, vytvořením odpočinkových zón a podobně. Studie části nad školou doporučuje obnovu páteřních cest v kvalitě "mlat", což je právě technologie, kterou používáme. Únosnost těchto cest je postačující pro cyklistiku, dětské kočárky, invalidní vozíky, lehká auta, jako je například multikára pro údržbu porostu,“ říká v první části své odpovědi Helena Mohylová.

Veřejnost ale příliš razantní zásahy do zelené odpočinkové zóny zjevně nese špatně. Patrně i proto, že přesně před rokem se dle názoru některých lidí velmi nevhodně provedla rekonstrukce jedné z páteřních cest (jak uvádí studie revitalizace), konkrétně horní cesty vedoucí od Slavosu východním směrem k prostoru, kde kdysi bývala Geoindustria. Názory veřejnosti jsou i takové, že to byla zbytečná práce, původní cesta byla vhodná a finance byly tak vynaloženy zbytečně. Podle fotografií, které ze září roku 2009 máme k dispozici, se na cestu vozila rovněž stavební suť, a to z nedalekého staveniště za ulicí U Hvězdárny. Také tímto směrem mířily další naše otázky pro Helenu Mohylovou. „"Cesta" od vodárny směrem k bývalé Goindustrii tyto požadavky nesplňovala ani náhodou, a proto jme v loňském roce začali její rekonstrukcí. V letošním roce pokračujeme vstupním parterem, tj. zhruba kruhovým prostorem na vstupu do porostu od parkoviště. Studie ho označuje jako významný odpočinkový prostor ať na vstupu do lesoparku, nebo na jeho konci, pokud jdeme od Grafobalu. Po dokončení budou osazeny lavičky. Obnova prostoru je objednaná u Technických služeb Slaný, je řádně povolen zábor veřejného prostranství pro zařízení staveniště. Jako podklad pro cestu se používá recyklát, který se vyrábí ze stavební suti a bude v tomto případě vyroben na místě. Práce započnou kolem 15. října a budou ukončeny do konce října,“ odpovídá vedoucí odboru ŽP s tím, že oprava horní cesty stála loni 640 tisíc korun (uvedeno bez DPH) a jednalo se o plochu 1400 m² a že po jejím provedení byly na její kvalitu jen pozitivní ohlasy. Na další otázky týkající se například původu materiálu, který nyní je v kruhovém odpočinkovém prostoru či jak je zdokladována jeho nezávadnost nebo čím vlastně loni horní cesta cit. „ani náhodou“ nesplňovala požadavky, jsme odpověď nedostali. Bylo nám ale doporučeno obrátit se na Technické služby Slaný, které práce v lesoparku pro město Slaný na objednávku provádí.

Ke skládce či složení stavební suti v Hájích nám odpověděl ředitel TSS Jiří Kučera s tím, že jde o podkladovou vrstvu nových cest a že pochází z demolic prováděných právě TSS. Město Slaný platí za tuto suť jen náklady na přepravu. Vzhledem k obavám veřejnosti, že Háje by mohly také sloužit jako šikovné odkládání suti, jejíž vyvezení na skládku je drahé, jsme se rovněž zeptali, jak vysoké jsou tyto náklady. Jak uvedl Jiří Kučera, TSS vozí tento materiál k recyklaci do Kladna, cena za recyklaci je pod 500 korun za tunu a doprava stojí cca 30 Kč/km. V Hájích je nyní ale nerecyklovaný odpad a dle informací Heleny Mohylové bude recyklován přímo na místě. Otázkou, která je stále ve vzduchu, je skutečná nutnost takové úpravy páteřních komunikací, ale odborné stanovení potřebností těchto rekonstrukcí je prý určeno právě studií revitalizace.

V loňském roce to ale bylo jinak. Podle již zmíněných fotografií o žádný recyklát nešlo. Nyní jsou již velké balvany a suť bez potřebné výplňové složky zahrnuty vrchní vrstvou a nic se kromě občas někde z boku vystupujících větších kamenů nepozná. Cesta se tam, kde byla rekonstruována většinou zvýšila o půl metru, stromy v okolí jsou materiálem často přehrnuty a podél cesty logicky mnohde vznikly vysoké a kolemjdoucím, zvláště dětem, nebezpečné náspy.

Jak je to vlastně s technologií takto prováděných cest, tedy technologii „mlat“ jak uvádí Helena Mohylová. Odpověď existuje, a to rovněž z úst ředitele Jiřího Kučery. „Úprava cest je prováděna technologií minerální beton-mlatový povrch. Základem cesty je vrstva o konečné tloušťce asi 10 cm, která je stabilizována technologií Dorosol a vrchní pochozí vrstva je zhotovena ze stabilizovaného štěrku. Na základ cesty je možno použít jakýkoliv netoxický inertní materiál, který nesmí obsahovat příměsi plastů,železa, dřeva. Vhodné je různé kamenivo a také zbytky staveb tj. cihly, desky, obkladačky, tvárnice, zdivo, ale bez uvedených příměsí. Tato vrstva se rozhrne a pak mechanicky rozdrtí, následuje stabilizace Dorosol a pak se navozí materiál krycí vrstvy, který se opět rozdrtí, částečně zapraví do základní vrstvy. Pak následuje zhutnění a zprofilování do konečné podoby. V žádném případě se nejedná o likvidaci stavebního odpadu. Ten likvidujeme na recyklační lince v Kladně,“ opakuje ředitel.

Nejen Jiří Kučera, ale také stránky specializované frmy Lesopol, která se stavbou polních či lesních cest zabývá a jejíž informace Jiří Kučera doporučuje, hovoří o technologii. Z údajů těchto odborníků vyplývá, jak se připravuje podkladová vrstva takové cesty, například i to, že její zrno se rozmělňuje od nuly maximálně do velikosti 30 mm. Právě proto, aby se následně pomocí speciálního pojiva podklad dobře spojil s okolními vrstvami, nerozrušoval se a neměla na něj vliv voda či mráz. Aby vrstva byla nízká a přitom dostatečně únosná. Takový základ cesty, jak o ní hovoří ředitel TS i odborná firma Lesopol, nebyl loni dodržen. To je znatelné na místě na první pohled. V těchto souvislostech by skutečně stálo za to prověřit smysluplnost prací na rekonstrukci cest v lesoparku Háje a znovu posoudit důvody, které pro to hovoří ze zpracované studie revitalizace.

Patnáctého se začalo s recyklováním navezené suti v lesoparku Háje. Jeden čtvereční metr takto rekonstruované cesty má stát 545 korun. Vznikne skutečně pro lesopark něco dobrého či nikoliv? Také to by měla být jedna ze starostí nově zvolených zastupitelů a představitelů města zdali v těchto pracích pokračovat, či ne.

Sláva Pilík
22. 10. 2010, 09:01

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Creasybear - 13. 11. 2010, 21:13:40
cesta a cena ??
Proboha, proč platí město 545 Kč/m2, když kvalitní asfaltová cesta, která by mohla sloužit např. i jako inline dráha by stála cca 1000,- Kč? Upozorňuji, že nejsem pro asfaltování Hájů, ale pouze pro jednu páteřní komunikaci.

xkolja - 25. 10. 2010, 19:57:41
skládka???
Podle mě město neví co je to sutina a co zemina, jestli s timhle chce zpevňovat přírodní cesty a cestičky, tak je to vandalismus. Z fotografie je zřejmé, že se zde nacházejí cihly a jiný odpad a to se do lesoparku nedává. Můj názor? Styďte se !!!