Kliknte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pondělí 25. října 2021 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

VIDEO: Nová kanalizace ve Slaném narazila na starobylý most z 15. století

foto
Při rekonstrukci kanalizace byly odhaleny středověké základy. Foto Sláva Pilík

To, že se při rekonstrukci kanalizace a vodovodu ve Vinařického ulici může narazit na zajímavé historické památky, bylo při úvahách města o této stavbě dobře známo. Vždyť právě tudy vedl hlavní tah do města už od středověku. Povinný archeologický výzkum sice celou stavbu hodně zdržel, ale nálezy překonaly veškerá očekávání odborníků. O tom, co se poblíž kostela Sv. Gotharda v podzemí našlo, jsme mluvili s vedoucím záchranného archeologického výzkumu Jiřím Ungerem z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.

Pro město Slaný je rekonstrukce kanalizace ve Vinařického ulici životně důležitá. Právě tudy totiž z města odtéká povrchová i splašková voda neuvěřitelného množství a současná kanalizační stoka stačí jen proto, že je na mnoha místech silně narušená a velké množství odpadních vod vytéká kamsi do okolního prostoru. Velké zatížení dopravou v ulici U Brodu a doprava ulicí Vinařickou znamená nejen narušení původních kanalizačních svodů, ale také komplikace ohledně výstavby nové kanalizace. Směrem od Červeného potoka do Vinařického tak právě kvůli nutnosti neomezit dopravu byla vybudována část kanalizace důlním způsobem. Také proto, že v těchto místech bylo třeba jít hluboko pod zem. Na začátku Vinařického ulice byla již vybudována spojná komora a spadiště, odkud pak vede kanalizační potrubí široké 80 centimetrů nahoru k náměstí. Technicky je kanalizace navržena tak, aby sloužila nejméně dalších 80 let. S dostupných informací víme, že návrh kanalizace počítá při přívalovém dešti s průtokem potrubím v hodnotě 1254 litrů za vteřinu při rychlosti 5,03 m/s.

Při rekonstrukci ale trubní vedení narazilo na překážky. Ve výkopech se objevily nejrůznější historické celky či fragmenty staveb až z doby gotické či pozdně gotické a renesanční v mnohem větším rozsahu, než se původně předpokládalo. Směřování velkých kanalizačních trub se v jednom okamžiku muselo zastavit právě proto, že narazilo pod zemí na nejvzácnější historickou památku Slaného - na velmi dobře zachovaný oblouk historického silničního mostu.

Podle vedoucího záchranného archeologického výzkumu Jiřího Ungera jsou podobné mosty jako je ten ve Slaném v republice pouze čtyři a také v případě dalších nálezů jde o velmi vzácné a často unikátní památky. „V polovině března jsme pod zemí nejdříve objevili goticko-renesanční most, z něhož je zachován celý jeden oblouk vysázený z masivních tesaných pískovcových kvádrů. Na některých jsou patrné kamenické nebo sesazovací značky. Most mohl být kdysi dlouhý kolem 12 metrů a přímo u jeho paty se podařilo odkrýt čelní stěnu hradby barbakánu, což by nasvědčovalo stejnému stáří obou staveb,“ hovoří k výzkumu Jiří Unger. Směrem od starobylé části mostu pak následuje řada dochovaných kleneb, o kterých si archeologové nejdříve mysleli, že jsou součástí dalšího mostu ještě staršího než je ten z 15. století. Při detailním odkrývání zeminy a kamenných celků se ale ukázalo, že nejde o starší stavbu, ba právě naopak. Podle toho, že kameny dalšího mostu zasahovaly do konstrukce již objeveného goticko-renesančního, usoudili archeologové, že most byl postaven někdy v 16. století či ještě později a sloužil pro rozšíření vjezdu do města Pražskou branou, která byla postavena v průběhu 15. století společně s pevnostním barbakánem, jež byl vybudován před ní, aby ji chránil proti odstřelování tehdy novými palnými zbraněmi.

Velkým oříškem pro archeology byl také nález dvou dalších oblouků vyplňujících plochu příkopu před hradbami, o kterém písemné prameny vůbec nehovoří. Každý z nich je asi šest metrů dlouhý, klene se do výšky tří metrů a je vyskládán z pískovcových kvádrů a opuky. Stavebně historickým rozborem se podařilo nalézt také relikty dalších čtyř oblouků, které zabíhají až do prostoru před již zmíněný goticko - renesanční, a tak se archeologové nejdříve domnívali, že jde o existenci sedmiobloukového mostu, o kterém nejsou žádné písemné či ikonografické prameny a jež by tak byl u nás zcela unikátní a ojedinělou památkou. To se ale posléze při detailním odhalování prvních známek nálezů nepotvrdilo. Zjistilo se totiž, že jde spíše (stále je to ale jen hypotéza) o nějaké kasematy pod pevnostním barbakánem, které byly přístupné a mohly například něco skladovat. Dalším vysvětlením by mohlo být, že jde o konstrukční klenby, které byly vystavěny, když se vysunovaly hradby barbakánem dopředu přes příkop a následně bylo nutné zpevnit cestu nad původním příkopem těmito oblouky.

Další z nálezů neobyčejné historické důležitosti je místo, kde kdysi stávala Pražská brána. „Nahoře se nám podařilo odkrýt základ staré Pražské brány, což je velké štěstí, protože jak se bourala v 1841, tak byla vybrána včetně základů ale tento pozůstatek přední stěny naštěstí zůstal. Předtím tu patrně bývala menší brána, jejíž základ potom částečně posloužil při stavbě Pražské brány, která byla dokončena v roce 1472 už za vlády Vladislava Jagellonského,“ připomíná historii Jiří Unger. Objevené základy jsou starší nežli brána sama. V místě zadní zdi bývalé Pražské brány zůstal už jen negativ základů, kameny byly vybrány. Možná to nasvědčuje tomu, že tyto kameny byly kvalitnější a souvisely se začátkem stavby v době Jiřího z Poděbrad na začátku 15. století. Pod přední zdí brány ale zůstaly opukové základy, patrně právě zbytek z brány, která tu bývala ještě dříve, tedy někdy na začátku 14. století. Když byla Pražská brána stržena, kameny byly vybrány i ze základů, ovšem kromě těch méně kvalitních opukových pod přední stěnou, které se tehdy k ničemu nehodily. I díky tomu se mohla část základů a to ta starší dochovat do dnešní doby.

„Nalezená čelní stěna je dva metry silná, vyskládaná ze smaltovaných opukových kamenů a její základy jsou přes dva metry hluboké. Přímo před touto stěnou se podařilo odkrýt a zdokumentovat několik vrstev dokazujících pohnutou historii Pražské brány. Je tu také vrstva rozbité opuky, na které je čedičová dlažba,“ přiblížil tuto část nálezu Jiří Unger. Archeologové našli i svědectví samotného zbourání brány. O několik desítek centimetrů hlouběji totiž nalezli silnou požárovou vrstvu s kusy opáleného dřeva a kamennou destrukci požárem, která obsahuje značné množství rozlámaných střešních břidlic, železných hřebů a také skleněných okenních tabulek. „Událost, kdy brána bezesporu vyhořela a její krov spadl do příkopu, lze datovat do období třicetileté války,“ naznačuje osud dalšího z nálezů Jiří Unger s tím, že se uvažuje o vyjmutí těchto starobylých základů legendární Pražské brány, a jejich vhodné vystavení na oči veřejnosti.

Velkou zajímavostí jsou také objevy zbytků valounových středověkých dlažeb, které archeologové objevili až později a na jednom místě až v hloubce více než 2,5 metru. Jde o čedičové valouny získané ze Slánské hory. Zbytky dlažeb byly nalezeny v různých hloubkách od stávajícího povrchu ulice a lze usuzovat, že jsou také různě staré. Stejný materiál se na ně mohl používat nejen ve středověku, ale i v dalších století. V různých výškách objevené dlažby hlavně názorně ukazují jak se město vyvíjelo a jak vlastně rostlo do výšky.

„Význam archeologických nálezů upřesňuje dosud známé údaje o stavebním rozvoji města. Díky tomuto výzkumu, ve kterém nám Slaný vyšlo velmi vstříc, jsme posunuli znalosti o městě o hodně dál. Mohli jsme konkrétně potvrdit mnohé historické písemné zprávy a také informace ikonografické, jiné jsme díky výzkumu vyvrátili,“ řekl pro Slánské listy Jiří Unger.

Archeologický výzkum je jedna věc, nutnost mít ve městě důležitou kanalizaci pak věc druhá. Jak ovlivní nálezy ve Vinařického ulici průběh stavebních prací, to byla jedna z dalších otázek Slánských listů.

Jak potvrdil i šéf záchranného archeologického výzkumu Unger, Slaný vyšlo po všech stránkách výzkumu vstříc, i když ten je prováděn převážně na náklady města. Na druhé straně je pro město nová kanalizace obrovsky důležitá. V minulých dobách byly stavební zásahy do této historické části města mnohdy necitlivé a archeologický výzkum takového rozsahu tu nikdy neproběhl. Nyní se stavebníci ve spolupráci s městem a archeology snaží, aby zásah moderní stavby do po staletí zachovaných a také svým pojetím unikátních staveb v tomto místě byl co nejmenší. Nejkritičtější místo, tedy goticko-renesanční oblouk mostu z 15. století není možné kvůli normám obejít nějakou odbočkou, a tak do něj bude učiněn citlivý asi dvacet centimetrů hluboký zářez, aby kolem něj mohla masivní kanalizační roura projít bez větší úhony na historickém nálezu. „Chápeme argumenty všech zúčastněných stran, máme výbornou dokumentaci, mnohé části například architektonické články, které jsou zajímavé - lícovací pohledové kameny, to všechno dáváme stranou a vše je písemně zdokumentováno,“ připomněl náročnou práci archeologů při zjišťování pravé historie této části Slaného Jiří Unger.

Jak dále řekl, v televizi i v některých dalších médiích proběhly v uplynulých týdnech velmi tendenční pořady o tom, že se ve Slaném něco mimořádného ničí. To tak ale podle archeologů ani podle názorů vedení města není. „Kanalizace je pro město velmi důležitá a my se snažíme trasou se co nejvíce vyhnout a dělat ji tak, aby nálezy, které jsme odkryli, se daly v co největší míře nejen zdokumentovat, ale také zachránit,“ zdůraznil Jiří Unger.

Sláva Pilík
05. 05. 2011, 06:00


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Beáta
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.76%

Spíše ano
graf

17.48%

Spíše ne
graf

14.27%

V žádném případě
graf

23.49%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2214
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát