Velikonoce mi klepou na svědomí

Už jsou tady zase další svátky. Připadá mi, že ještě neskončí jeden a už je tu druhý. Vánoce, Valentýn, MDŽ, teď velikonoce, za chvíli den matek, mezitím svátky a narozeniny příbuzných a než se naděju, zas budou vánoce.

K svátkům taky patří sváteční výzdoba a s tou já tak nějak pokulhávám. Ta kupovaná mi často připadá kýčovitá či naivní a nehezká, pro výrobu vlastní nemám asi dost fantazie nebo uměleckého nadání. A taky jsem dost líná. Krom toho mám raději jednoduché věci. Proto jsem se dnes vypravila na procházku, abych konečně aspoň do vázy natrhala kroucenou vrbu, kterou ozdobím kraslicemi, co jsem vyráběla již loni a prozřetelně si je schovala.

Vím, kde ta vrba roste, ale vždy jsem si na procházku zapomněla vzít zahradnické nůžky, abych jí vůbec mohla utrhnout. Dnes jsem na ně konečně nezapomněla. Jenže jsem měla další dilema. Ta vrba sice roste ve škarpě, ale před nějakým domem. Co když patří těm lidem z toho domu? A bydlí v něm vůbec někdo? Chodím kolem často, ale nikdy jsem tam nikoho neviděla. Dům vypadá čistě a udržovaně, ale zase ne nijak moderně. Spíš jako chalupa. Třeba tam někdo je jen o víkendech?

Takže jsem se odvážila, větvičky natrhala. Vrba je stejně tak trochu plevel, roste rychle a hodně. No a teď mi vázu zdobí velikonoční výzdoba a já aspoň nemám špatné svědomí, že jsem se zas na další svátky vykašlala.

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.29%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3031