Potřebovala bych dodávku

Dnešek je ve znamení nakupování, práce, zařizování, sportování.. Prostě jeden velký kalup. Mám toho v plánu moc a syn se přitom loudá se snídaní. Sedí u ní dvě hodiny, takže sotva dosnídá, je čas skoro na oběd. A to chci vyrazit co nejdřív, abych všechno stihla.

Nejprve moje cesta vede do stavebnin. Je zde ale dneska nějak živo. Na dvoře stojí kamion s pytli cementu, takže mě navigují za roh. Jenže tady zas skládají kontejner na odpad, tak nevím, jestli se jim autem nepletu. Ale už nemám, kam bych se jinam vrtla. Na závěr ještě při odjíždějí z areálu mě málem smete chlápek s vysokozdvižným vozíkem. Ještěže jen málem.

Další cesta vede do firmy jednoho podnikatele, kterému dělám účetnictví. Vyzvednout doklady, popovídat si a probrat nějaké věci s jeho manželkou, protože podnikatel není přítomen. A zas hurá na další mou zastávku.

Ta vede do firmy, které opět dělám účetnictví. Předám zde, co chtěli oni po mě, vyzvednu si doklady, proberu s ředitelkou nějaké záležitosti, navrhnu řešení ze svého účetního hlediska a zas pokračujeme dál. Se synem samozřejmě. Kam jdu já, jde i syn. Skoro vždy.

Dnes si jdeme opět zaplavat. Slánský bazén nám oběma velmi vyhovuje. Je zde všechno pohromadě, přehledné, dobře přístupné. I na pohled se mi to zde líbí. Je to takové komorní. Nebývá tu moc lidí. Což nám vyhovuje, ale pro bazén to moc dobré asi není. Dokonce i postižení zde mají svou samostatnou šatnu, slevu na vstupném a průvodce ZTP/P má vstup do bazénu zdarma. To například na Kladně v bazénu vůbec není možné. Tam neposkytují žádnou slevu pro postižené, průvodce musí zaplatit plnou taxu i za sebe, vozíčkář se tam kvůli schodům ze šaten pravděpodobně vůbec nedostane (aspoň jsem si nevšimla žádného výtahu). A když potřebuje jít matka postiženého velkého či už dospělého syna v Kladně do bazénu, musí ho vzít do dámské šatny. To určitě není ostatním ženám příjemné. Proto mám raději slánský bazén. Dnes jsme měli poslední vstup na permanentce, takže jsme se zdrželi dokonce dvě hodiny.

A po bazénu opět velký nákup, tentokrát příprava na čarodějnice. Cesta z bazénu vede také kolem Coopu a sem vedou i moje kroky. Chci totiž zkusit štěstí, jestli bych zde nesehnala další zahradní lehátko. Hurá! Mají ho a dokonce dvě. Tak mi rodina nebude moci vyčítat, že já se sluním a jim jsem lehátko nekoupila. Už jsem jim ho koupila taky. Dokonce i špekáčky jsem jim zde koupila.

Teď zas do Kauflandu. Tam zas chce táta koupit v akci zahradní hadici i s koncovkami. Pak taky potřebuji zeleninu, pečivo, nějaké jogurty apod.

No a pak taky bych potřebovala dodávku. No jen si to představte. Dva 25 kg pytle lepidla, role perlinky, velká krabice šroubů s podložkami, dvě lehátka, taška s plaváním, taška s jogurty, sýry apod., ovoce a zeleninu v sáčcích už mimo tašku láduju jen tak do kufru auta, syn, já… no jen tak tak se tam všechno vejde. Příště si musím vážně koupit větší auto. Aspoň kombíka. I na cesty na dovolené by byl lepší.

Teď ještě odvézt hadici tátovi a doma vyložit všechno ostatní. Ještě zvu sousedku (z druhé strany, ne tu, co jsme jim zaprášili auto) na buřty na čarodějnice. Je to nová sousedka, vypadá, že taky nemá manžela a hlavně spolu plánujeme předělat společnou zeď, co už se bortí, tak zkouším navázat bližší přátelství. Ale samozřejmě už plány na čarodějnice má. Zas tedy mám smůlu. Tak snad příště.

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.30%

Spíše ano

17.59%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3030