Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je středa 25. dubna 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

A lidi předbíhají a předbíhají

Dnes musím opět k obvodnímu lékaři. Už jsem psala dříve, že je to tam vždy na dlouhé lokte. Takže vybavena zkušenostmi, knihou a trpělivostí, vyrážím i se synem. Je to tu přesně podle očekávání i minulých zkušeností. Před sousední ordinací je prázdno, ale před tou naší čeká osm pacientů. A to jsem opět přijela až před jedenáctou.

Nejprve se čeká kolektivně na chodbě. Pak si sestra volá po třech pacientech k sobě a posléze chodí pacienti po jednom k lékaři do ordinace. Pořadí si hlídají pacienti sami. Vím přesně, kdo z lidí je přede mnou a kdo přišel až po nás. Je mi to však houby platné. Sestra sice volá: „Pojďte tři další!“, ale paní, co přišla až po nás, se protlačí do její kanceláře jako čtvrtá a tím nás předběhne. A mám snad volat: „Haló pani, já tu byla dřív!“? Nemám ráda scény a středem pozornosti jsem díky chování syna už tak dost a dost, takže taktně mlčím.

K sestře do kanceláře jdeme s další várkou. Jsme sice první na řadě, ale první vstupuje jiná žena. A když se otevřou dveře do ordinace k doktorovi, předbíhá nás zase ona. No jsou to dneska ale lidi! Zaručeně si nemohla splést, že je na řadě, protože když vcházela dveřmi ještě na chodbu do čekárny, byli jsme se synem jediní v celém prostoru. Ani před sousední ordinací ani nikde jinde už nikdo další nečekal. A po ní přišel už jen jeden pán. Takže při třech lidech se přece nemohla splést!! A mám teď křičet, že předbíhá? Když si tím pomůže….

Jenže kvůli jejímu předbíhání mi málem zavřeli lékárnu. A to by znamenalo, že bych musela buď hodinu čekat v městečku, až jí otevřou, nebo jet domů a odpoledne znova do městečka. Naštěstí jsme to stihli těsně před zavřením.

Synovi se ještě chce na procházku, tak vyrážíme do ulic. Cestou zpět obhlížím místí restaurace a studuji, co mají dnes k polednímu menu. Pohrávám si s myšlenkou, že bych vynechala vaření a vzala syna na oběd do restaurace. Ale nějak mě žádná nabídka nezaujala (mají všude játra a ty já nerada), takže nakonec přece jen nasedáme do auta a jedeme domů. Ohřát zbytky. Ještě že je mám, vařit se mi dnes opravdu nechce. A tak, když si odpočineme po obědě, vyrážíme se synem ještě na dvoukole na projížďku. Už jsme dlouho nebyli a počasí je na to ideální. Jako vždy si dávám předsevzetí, že musím jezdit na kole častěji. Ale určitě jako vždy ho nedodržím. Bohužel.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit

Václava Hrabáková, Černuc
15. 06. 2010, 20:59


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Marek
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

49.47%

Spíše ano
graf

17.67%

Spíše ne
graf

14.23%

V žádném případě
graf

18.62%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1047
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát