Den blbec, jak má být!

Ano, jiný titulek jsem opravdu zvolit nemohla. Tenhle totiž dokonale vystihuje můj dnešní den. Začalo to dokonce už předešlou nocí, kdy jsem nemohla za žádnou cenu usnout, tudíž jsem se bezvýsledně převalovala asi do půl 4 do rána. Podotýkám, že jsem měla vstávat v půl šesté. Asi vás nepřekvapí, že jsem zaspala a nebýt mého tatínka, autobus do školy bych asi nestihla. Ten jsem samozřejmě musela dobíhat a aby toho nebylo málo, všude bylo obsazeno, celou cestu do školy jsem tedy stála. 
Plánovala jsem si, že se vyspím alespoň o některou volnější hodinu ve škole, jenže žádná taková dnes neproběhla. Místo toho jsme schytali rovnou tři písemky, a to z matematiky, angličtiny a technologie. Z předmětu zvaný "potraviny a výživa", krásná čistá pětka!
No, nebyla jsem z toho zrovna nějak špatná, to se prostě občas stává. Vím, že rodiče na to budou mít zcela jiný názor, ale já si to určitě mnohonásobně opravím.
Další věc, která všem moc nepřidala na náladě, bylo řešení školního výletu. Přímo od vedení školy nám byly povoleny celé tři dny v červnu a my si je chystali pořádně užít v kempu. Jenomže, to by nebyla naše třída, aby se nevyskytly komplikace. Věci, jako kdo, s kým, kde, karavan nebo stan, rozpoutaly celkem slušnou debatu, ze které se postupem času stala hádka. V první řadě kvůli tomu, že pár spolužáků se rozhodlo výletu nezúčastnit. Mělo by být plně respektováno jejich rozhodnutí, bez ohledu na důvody, to ale některým jedincům nedocházelo.Nakonec jsme se tedy všichni rozešli ve zlém s naprostou nechutí vůbec ještě na nějaký výlet jezdit. To ovšem za chvilku přejde, v lepším případě to zítra bude v pohodě. Pokud se znovu nepohádáme, což bych nevylučovala.
Odpadla nám poslední hodina, s čímž nikdo nepočítal. Tedy, ne že by to někomu vadilo, ale autobusy kolem jedné hodiny jezdí do Slaného asi tři minuty po zvonění. Tudíž jsem si odpoledne zopakovala "dobíhačku" z rána. Tentokrát jsem si alespoň sedla, což po následujícím zážitku nepokládám za šťastné. Usadila jsem se na vyvýšené sedadlo přímo nad kolem autobusu, do uší si pustila muziku a v sladkém nevědomí co přijde, vyhlížela z okna. Najednou prudká zatáčka a já během okamžiku ležela i s batohem a igelitkou v uličce. Ležela, jakože opravdu doslova ležela! Všichni přítomní vybuchli smíchy, čemuž se ani nedivím. Rudá jako rajče jsem se usadila zpět na svoje místo a po pár vteřinách se už smála také. Za to ale může ten řidič, nemá jezdit jako... třeba tajfun. (=) )
Nebudete tomu věřit, ale domů jsem dojela nakonec celá, i když malinko zdrcená. Okamžitě jsem padla do postele a spala. Po probuzení mě však čekalo další nemilé překvapení, a tím bylo zjištění, že se musím naučit asi 200 německých slovíček a celý romantizmus k tomu. I když mě to stálo celkem dost přemáhání, zmákla jsem to. Dnešní školní "katastrofa" mi celkem stačila, nepotřebuji si to opakovat ještě zítra.

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.29%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3031